Adrien se probudil brzy ráno. Myslel na plán, který měli s Marinette a modlil se, aby to vyšlo. On a Emilie by pak mohli normálně a v klidu žít. Převlékl se z pyžama a udělal si svojí ranní hygienu. Poté se jakoby nic vydal do jídelny. Jeho kuchař mu už na stůl připravoval snídani. Adrien se rychle najedl a pak se vrátil si svého pokoje. Jelikož byl den před Vánoci, neměl už naštěstí žádné focení nebo něco podobného.
,,Tak jo Plaggu, jdeme zahájit náš plán."prohlásil Adrien, když zavřel dveře do pokoje. ,,No dobře."povzdechl si Plagg, protože chtěl radši ležet v posteli a pojídat camembert. ,,Tak tady máš tu kameru. Buď na ni prosím opatrný, Nino říkal, že byla drahá."řekl a podal kwamimu kameru. Plagg si ji neochotně vzal a doletěl ke dveřím na chodbu. Adrien na něj kývl a kwami zmizel v nich i s kamerou. Adrien mezitím popadl mobil a napsal Marinette, že je jejich plán zahájený.
Plagg se zanedlouho vrátil bez kamery. ,,Dal si jí tam tak, že nebude vidět?"ujistil se Adrien. ,,Neboj se. Je to perfektní."uklidnil ho Plagg. ,,Tak dobře. Zase se připrav." Adrien otevřel dveře a vykoukl na chodbu. Měl štěstí a nikdo tam nebyl. Pomalu se plížil k pokoji své matky. Oddechl si, když se dotkl kliky od dveří. Otevřel je a vstoupil. Emilie seděla na židli a koukala z okna. ,,Ahoj mami."pozdravil. Emilie se překvapeně otočila k němu. ,,Adriene!" Adrien došel k ní a objal jí. ,,Zase jsi se sem tajně dostal?"zeptala se ho. ,,Jo. Ale já jsem musel."povzdechl si. ,,Stejně budeš muset zase jít." ,,Chvíli tady zůstanu."rozhodl se.
Emilie se na něj smutně podívala. ,,Běž. Mám pocit, že by tě tu mohl dneska otec najít."upozornila ho. Adrien to moc dobře věděl. Sice mi bylo jeho mámy trochu líto, ale věděl, že to bude naposledy. ,,Mami, já nikam ne-"přerušilo ho jak někdo rozrazil dveře. ,,Co tady děláš Adriene?!"rozkřikl se Gabriel. ,,Otče, vždyť jsou Vánoce! Mohl bys mě tady alespoň jednou nechat?"prosil Adrien. ,,Ne! Na Vánoce už ses letos vymluval hodněkrát. A teď si budu muset promluvit s tvou matkou!"odsekl a zavolal bodyguarda. Ten popadl Adriena a odvedl do jídelny. Gabriel mezitím vzal Emilii do místnosti kam nikdo neměl přístup. Jenže nevěděl, že jedno malé černé stvoření se tam ráno dostalo.
Adrien mezitím seděl pod přísným dohledem dvou bodyguardů a Nathalie v jídelně. ,,Prosím pošli jí to. Je to teď moje nejdůležitější přání."zašeptal. Nathalie se na něj nechápavě podívala a pro jistotu prohlédla místnost, jestli se ti někde někdo neschovává. Když nic nenašla, vrátila se ke své práci. Bodyguardi se mezitím přesunuli blíž k Adrienovi.
🎄🎄🎄
Marinette vystoupila z autobusu před policejní stanicí. Posadila se na lavičku kousek vedle ní a snažila se působit nenápadně. Seděla tam asi dvacet minut, když ji zazvonil telefon. Uviděla tam novou zprávu od Adriena. Byli to nějaký nesmyslný slova, ale Marinette moc dobře věděla co znamenají. ,,Tak Tikki, prosím moc si přeji, abych byla dost přesvědčivá."zašeptala směrem ke své kwami. Ta jen zazářila a tak se Marinette rozběhla dovnitř policejní budovy. Když se ocitla uvnitř, nevěděla kam má přesně jít, ale doufala, že si jí někdo všimne. Ona je šestnáctiletá dívka na policejní stanici dost nápadná.
,,Pardon slečno, ale co tady potřebujete?"oslovil jí nějaký policista co procházel kolem. ,,Dobrý den, já jsem Marinette Dupain-Chengová a potřebuji vaši pomoc."prohlásila. ,,A co potřebujete?"zeptal se policista. ,,Můj kamarád má doma problémy. Jeho otec terorizuje jeho a jeho matku."oznámila. ,,A jak se ten váš kamarád jmenuje? Máte nějaké důkazy?"vyptával se policista dál. ,,Je to Adrien Agreste." Policista se na ní zvláštně podíval. ,,Jako ten Adrien Agreste? Chcete nám říct, že Gabriel Agreste týrá svou rodinu?" Marinette kývla.
,,No, upřímně nevím co na to říct."oznámil po chvilce zamyšlení. Marinette se v duchu modlila, aby její přání zabralo a policista jí uvěřil. ,,Pojeďte se mnou a uvidíte."navrhla Marinette. ,,Je pravda, že mě vždycky na té rodině něco nesedělo. Já bych tuto slečnu poslechl."vložil se toho jiný policista, který je celou dobu poslouchal. Marinette se v duchu zaradovala. ,,Nezabere nám to moc času."pokrčil první policista rameny. ,,Pojďte s námi slečno Marinette."dodal a všichni tři se vydali k policejnímu autu.
Policisté se posadili dopředu a Mari si vlezla na zadní sedadlo. ,,Můžeme?"zeptal se první policista, který řídil. ,,Ano."prohlásila Mari a ještě kývla. Auto se rozjelo. Za nimi vyjelo ještě druhé auto. Druhý policista nakonec přemluvil toho prvního, aby pro jistotu vzali posily. Asi za čtvrt hodiny zastavili obě auta před vilou Agrestů. Brána byla zavřená, ale pro policisty nebyl problém jí otevřít. Rozrazili dveře do vily a první policista který byl vedoucí jejich týmu se obrátil na Marinette.
,,Tak slečno, kde je máme hledat?"zeptal se. ,,Jděte do jídelny. Adrien vám to řekne."oznámila. Policisté vyrazili do jídelny a mezitím se odněkud vynořili dva bodyguardi. Vrhli se po dvou policistech a začali se s nima prát. Zbytek vtrhnul do jídelny. ,,Co to má být?"zeptala se vyděšená Nathalie. Dva bodyguardi co tam s nima byli už se po nich chtěli také vrhnout, ale policisté byli rychlejší a zadrželi je. Adrien nadšeně vyskočil od stolu. ,,Běžte rychle! Nahoru a doleva, úplně poslední dveře! Prosím zachraňte mou mámu!"zakřičel na policisty. Ti ho poslechli a vydali se tam kam říkal.
,,Zvládla jsi to!"zajásal Adrien a rozběhl se k Marinette. ,,Ty taky!"řekla ona a objali se. Za chvíli se v jídelně objevil Gabriel i s policií. ,,Obávám se, že jste měla pravdu slečno."prohlásil policista. Adrien se usmál. Potěšilo ho vidět Jak otce odvádí policie. Ten po něm hodil nenávistný pohled. Bylo mu jasné, že to naplánoval. ,,Jak jste tohle věděla?"zeptal se policista Marinette. ,,Vymysleli jsme s Adrienem plán. Víte pokaždé, když se Adrien s jeho matkou scházel proti přání jeho otce, zavřel ho pod dozor sem do jídelny. Zabavil mu i mobil, kdyby ho napadlo někoho volat. Mezitím vzal jeho matku do té tajné místnosti, aby tam nikdo nemohl dát kameru, kde ji ehm... Zmlátil. Dneska se mu, ale podařilo-a to je tajemství jak-napsat mi, abych zavolala pomoc a dokonce i v té místnosti nastavit kameru."vysvětlila Marinette.
,,Tak to je velmi zajímavé."poznamenal policista. Dál už řešili nějaké ty věci kolem zatýkání. ,,Děkuju moc, že jsi mi pomohla. Bez tebe bych to nezvládl."usmál se Adrien na Mari. ,,Kamarádi si přeci pomáhají."mrkla na něj. ,,Ale budu muset jít. Musím na zítra připravit pár věcí."dodala a pak vyrazila ke svému domovu. Adrien se usmál a vydal se za svou mámou. ,,Jsem tak rád, že jsi v pořádku."objal jí. ,,Já taky Adriene."řekla Emilie. ,,Děkuju moc, že jsi mě zachránil." ,,Pro tebe cokoliv mami."usmál se Adrien.
__________________________________________
Tak zítra je Štědrý den!
Nemůžu tomu uvěřit🥰🎄
Doufám, že se vám tahle kapitola líbila. Snad ten jejich plán dával smysl. Vím, že tam teď není nic vánočního, ale v zítřejší kapitole to bude jiný. A protože bude asi zase někdy večer, tak vám přeji aby jste si zítřek pořádně užili i když letos je to takový omezený ☺️🎁🎅Ladynoiircz 💝
ČTEŠ
Zázraky se dějí ✔︎
Fiksi PenggemarBlíží se Vánoce a tak se všichni připravují na milované svátky. Pro šestnáctiletou Marinette začíná prosinec katastroficky. Co všechno se, ale může změnit když se jí objeví záhadná bytost co jí chce plnit přání? A navíc není jediná, kterou takováhl...