Zázraky se dějí ✔︎

❄️16. prosince

,,Adriene! Můžeš mi vysvětlit kde jsi včera byl?!"ozýval se naštvaný hlas Gabriela, který se blížil k Adrienovu pokoji. Rozrazil dveře a s naštvaným výrazem se díval na Adriena. ,,Vždyť jsem ti říkal, že jsem byl u Chloe a ona mě doučovala otče."odpověděl nevinně Adrien. ,,Já moc dobře vím, že jste v hotelu nebyli. Andre říkal, že jste někam šli, tak kde jste byli?!"zařval Gabriel. ,,No tak dobře. Byli jsme na trzích."přiznal. ,,Já jsem to říkal, že nebudeš chodit někde po ulicích a obcházet stánky s kdo ví čím. Takže od teď bude Chloe chodit jen za tebou sem a to bez výjimek!"

,,Otče prosím ne! Proč nemůžu chodit ven nebo do školy jako každý?"zeptal se. ,,Protože jsi můj syn a musíš být v bezpečí před tím krutým světem tam venku." ,,Ale vždyť není nebezpečný. Tím, že se mě snažíš oddělit od všeho špatného, bereš mi i to dobré. Nemám žádné kamarády a skoro nechodím ven s výjimkou focení nebo nějakých tvých akcí."křičel Adrien. ,,Takhle se mnou mluvit nebudeš!"okřikl ho Gabriel a odešel z pokoje.

Adrien si sedl do rohu pokoje a rozbrečel se. ,,Jsi v pořádku?"přiletěl k němu Plagg. Adrien zakroutil hlavou. ,,Nepomohla by trocha dobrého sýra?" Adrien nereagoval a odvrátil hlavu na druhou stranu. ,,Sýr vše zpráví."řekl si spíš pro sebe Plagg a doletěl ke skříňce se sýry. Vyndal dvě balení a vrátil se k Adrienovi. ,,Dej si. To ti pomůže." Adrien si od něj sýr vzal a snědl ho. ,,Kámo ty nejsi v pohodě. Nikdy bys si ten sýr nedal."konstatoval Plagg. Adrien ho moc nevnímal a dál zíral před sebe. Plagg uviděl na stole ležet Adrienův mobil a něco ho napadlo. Vzal mobil a otevřel si chat s Marinette.

Adrien Agreste: Nechtěla bys zase dneska někam zajít?

Napsal zprávu místo Adriena, protože věděl, že pokud ho může někdo povzbudit, tak je to určitě Marinette. Netrvalo dlouho a Marinette mu  odpověděla.

Marinette Dupain-Cheng: Klidně :D kdy a kde?
Adrien Agreste: Můžeš už v půl třetí? Zase v našem parku
Marinette Dupain-Cheng: Tak jo

,,Plaggu? Co to tam děláš?"zeptal se Adrien, když si všiml, že je Plagg u jeho mobilu. ,,No... Domluvil jsem ti takový menší rande."oznámil Plagg. ,,Cože?"vyděsil se Adrien a rychle si doběhl pro mobil, aby se podíval co Plagg udělal. ,,Plaggu? Proč?"povzdechl si, když si přečetl chat s Mari. ,,Vždyť se na sebe podívej. Ona ti určitě pomůže se z toho dostat." Adrien si povzdechl. ,,Ale já přeci nemůžu ven. A nevím jestli nějaký přání otce přesvědčí." ,,No tak půjdeš tajně a přání zařídí, že na to tvůj otec nepřijde."navrhl Plagg. Adrien se nad tím zamyslel a nakonec souhlasil.

V půl třetí už postával ve známém parku a nervózně kontroloval hodinky. Bál se, že Marinette nepřijde, ale naštěstí se tak nestalo. Marinette se za chvíli objevila v parku a už z dálky mu mávala. ,,Ahoj Adriene."pozdravila. ,,Ahoj Mari. Jak se máš?" ,,Výborně! Kam dneska půjdem?"zeptala se. ,,Říkal jsem si, že to nechám na tobě."prohlásil. ,,Tak bychom mohli jít na mé oblíbené místo."navrhla. Adrien ji naznačil ať ho vede a tak se Marinette nadšeně vydala ulicemi Paříže.

Asi tak za patnáct minut dorazili k nějakému dalšímu parku. Na začátku byla taková menší chata, což byla pravděpodobně restaurace a zbytek parku zdobili vánoční stromky, světýlka a další svítící ozdoby, dokonce i pár ledových a sněhových soch a byla tam i živá zvířata. ,,Každé Vánoce jsem chodíme s Alyou. A letos je to tady ještě hezčí než obvykle."oznámila Marinette. ,,Je to tu opravdu nádherné."potvrdil Adrien. ,,Tak dáme si něco k jídlu a k pití?" Adrien kývl a Mari ho vzala za ruku a dovedla dovnitř chaty.

Dali si nějaké menší jídlo a horkou čokoládu na zahřátí. Adrien za celou dobu ani jednou nepromluvil, zatím co Marinette vyprávěla různé historky z Vánoc. ,,Jsi v pořádku Adriene?"zeptala se, když si všimla, že je nějak podezřele zticha. ,,Jo dobrý."zalhal Adrien. ,,Já vidím, že nejsi v pohodě. Řekni mi co se děje?" ,,Ne. To neřeš. Jen že... Doma to není teď úplně nejlepší." ,,Ale no tak. Vždyť jsou Vánoce! Ty si musí každý užít. Takže až se děje cokoliv, určitě se to dá nějak vyřešit, abys mohl slavit v klidu Vánoce s rodinou a přáteli."prohlásila Marinette.

Adrien se na ni usmál i když ve skutečnosti ho to co řekla hodně zabolelo. Tak poslouchal Marinette jak vypráví o svých vánočních zážitcích, ale zároveň byl smutný z toho, že věděl, že on takové věci asi nikdy nezažije. Mari ještě chvíli něco vyprávěla a pak se ti dva vydali ven do parku. Chvíli si prohlíželi ozdoby v parku a pak došli do zadní části kde nic kromě stromů a sněhu nebylo.

Když se Adrien otočil k Marinette zády, nenápadně si vytvořila sněhovou kouli a když se otočil zpátky k ní, hodila jí přímo na něj. ,,Marinette!"zakřičel na ni, když se snažil dostat sníh z obličeje. Mari dostala záchvat smíchu, ale to už si Adrien připravoval taky sněhovou kouli a tak Marinette začala utíkat. Rozpoutali sněhovou válku a pár lidí se k nim přidalo. Adrien konečně na chvíli zapomenul na své problémy doma a užíval si tu zimní atmosféru.

___________________________________________

Kratší, nezajímavá kapitola a ještě pozdě. Já vím, jsem strašná🙈😅 No ale snad se vám líbí.

Ladynoiircz♥️