Boiz předtím než tahle kapitola začne sem dám malé upozornění, píši to jenom proto, že někomu může tento obsah vadit. Tahle kapitola je no trochu (podle původního textu) 'spicy' aka 'pikantní' xDD (Cringe). Takže jestli se vám to nelíbí tak vás musím zklamat ale prostě to nečtěte dál OwO.
------------------------------------------------
Pohled Midoriyi
Chci jít domů... Chci být teď s Todorokim... Ani nevím kde vlastně jsem?.. Tyhle otázky mi pořád kolovaly hlavou, a potom jsem uslyšel jak se ke mně blíží kroky... Umřu tady? A zrovna teď?.. "Todoroki, miluji t- AHH!" Dveře ke kterým se kroky blížily se rychle otevřely, člověk co byl předtím za dveřmi na mě začal něco mluvit.
"Takže, ty jsi ten kluk po kterým furt Todoroki kouká, že?" Ta osoba řekla, pokoušel jsem se zaostřit kdo na mě vlastně mluví. Otevřel jsem čelist v překvapení...
Místnost byla celá černá a ten člověk měl malé světýlko v ruce, zřejmě nějakou baterku, začal se ke mně blížit. Světlo mi umožnilo ho lépe rozpoznat...
...Endeavor?!
Začal jsem se strašně třást až mi klapaly zuby o sebe, slzy se mi začaly tvořit v očích.
...To on byl ten člověk co Todorokiho trápil...
Začal zvyšovat hlasitost, zatímco pořád opakoval stejná slova, bál jsem se ho. "P-prosím... n-nech ho už b-být..." Pokusil jsem se ze sebe ta slova dostat.
"Co žes' to řekl?" Nedokázal jsem popsat ten pocit co ve mně byl, nenávist? Strach? Možná oba?
"Řekl jsem, NECH. HO. BÝT."
Neměl jsem to dělat. (A/N: Kdo zná Undertale? "You're gonna have a bad time!")...
"Takže to je to co chceš huh?" Dobře, řekl sis o to sám no, já to tak nechtěl, nemůžu uvěřit tomu že ten spratek utekl zrovna kvůli tobě."
Začal jsem se mnohem více bát když mě chytil za vlasy, nemohl jsem se hýbat ani jsem se nemohl nijak bránit protože jsem byl svázán řetězy.
"Ne, ne, ne prosím.. ACK!" Byl jsem odhozen na zem. Když jsem dopadl slyšel jsem jenom jeho smích předtím než do mě začal mlátit.
Do hlavy se mi vplížila jedna myšlenka Musel Todoroki tohle všechno vydržet?
Po době co se mi zdála jako věčnost, Endeavor přestal. Odhodil mě zase na zem a něco řekl, chvilku mě ještě pozoroval a potom odešel. Nebyl jsem na moje neštěstí schopen slyšet co řekl.
Nevěděl jsem jestli umřu nebo ne, ale měl jsem ještě energii na to se nějak dostat k mému mobilu. Měl jsem pořád trochu času...
Našel jsem náš chat a poslal jsem mu polohu kde se právě nacházím, potom jsem už neměl energii na nic a prostě jsem usnul...
Pohled Todorokiho
Běžel jsem jak nejrychleji jsem mohl, všechny věci jsem nechal na místě, měl jsem s sebou pouze svůj mobil. Zazvonil, ale teď jsem ho zvednout prostě nemohl..
Je tu někdo koho musím zachránit.
Nemohl jsem ho ale zachránit sám, proti mému otci bych neměl šanci vyhrát a tak mě napadla jedna věc.
Doběhl jsem do U.A. a všiml jsem si Uraraky a Iidy jak ke mně běží. "Todoroki, neviděl si Midoriyu? Měl totiž jít s námi do škol-"
"Je.... v potížích... potřebuje...pomoc..." Začaly se mi z očí hrnout slzy, měl jsem zavolat policii když jsem měl ještě šanci...
"Je v potížích?!" Řekli jednohlasně. "Kde je Deku?! Zabiji toho člověka co ho unesl!" Řekla Uraraka, wow někdy umí být docela no vražedná..
"To ti řeknu později, teď nemůžeme ztrácet čas. Musíme pro co nejvíce pomoci." Řekl jsem pro změnu já a oba jen přikývli v souhlas.
"Hey cos' myslel tím že ten nerd zmizel?!" Všichni jsme se otočili na Bakuga, s pohledem který prostě nejde popsat.
Ještě před tím než jsem byl schopen odpovědět, ho vzala za límec Uraraka. "A proč to chceš jako vědět?! Jediné cos' dělal bylo to, že sis utahoval z Midoriyi!"
Wow, "To je jedno, ale je pryč nebo není!" vypadal jako kdyby měl fakt strach o Midoriyu, to je u něj velmi nezvyklé. "Ano... je pryč, a my ho musíme najít."
"Tak vám tedy pomůžu." Všichni jsme najednou ztichli. "Jsi v pořádku, Bakugo?" Iida se zeptal.
"ŘEKL JSEM že vám pomůžu, je vám to do háje jasný?!" Aww, on se o něj vážně bojí, nicméně má smůlu, Midoriya je můj.
Všichni jsme začali běžet směrem k řiditeli školy a cestou jsme potkali All Mighta, perfektní. "Dobrý den Urarako, Iido, Todoroki a Bakugo. Je tu něco co pro vás mohu udělat?"
"Mohl bych s vámi... no mluvit osamotě?" Zeptal jsem se ho, nechtěl jsem aby u toho byli ostatní, přeci jenom neví že jsem se dal dohromady s Midoriyou.
"Ehh??! Ale Todo-" Řekli, Bakugo vypadal naštvaně jak nikdy. "Věřte mi to je v pořádku, je to jenom moje chyba a já ji chci vyřešit. Prosím."
"Dobře, ale zavolej nás kdykoliv to budeš potřebovat.." Přikývl jsem a šel jsem s All Mightem do místnosti kde jsme byli sami. Ještě jsem se podíval na Bakuga o dostal jsem od něj chci-tě-zabít pohled.
"Tak kde je problém Mladý Todoroki?" Řekl jsem mu úplně vše, jak mě můj otec týral, jak už věděl můj 'otec' byl Endeavor, začal se bát, řekl jsem mu i o Midoriyovi.
"Potřebujeme ho najít dřív než bude moc pozdě. Musíme taky kontaktovat více pro hrdinů a musíme se Endeavora zbavit, podle toho co mi tu vyprávíš." Řekl All Might.
"Jak dlouho to bude asi trvat?" Zeptal jsem se ho. "Nanejvýš pár hodin."
"Hodin?! Ne, ne ne Midoriya může být zraněn už teď, když mi volal tak poslední věc co jsem slyšel byl jeho výkřik! Nemůžu dovolit aby mu ten 'starý' muž ubližoval!"
"Možná bych ti mohl nějak pomoc ,Todoroki, ale budeš mi muset pomoct." "Samozřejmě, děkuji vám."
"Takže zachráníme Midoriyu, zde je můj plán-" Přišla mi zpráva.
Midoriya- Lokace poslána
Poslal mi kde se nachází! Perfektní! "Už vím kde je."
Ještě pár minut jsme spolu mluvili a potom jsme vyrazili na cestu ze školy. Najednou mě někdo chytil za ruku... Bakugo?
"Jdu s tebou!" "Bakugo promiň ale-"
"Řekl jsem že jdu s tebou! Ten nerd potřebuje pomoc a já tady nehodlám jen stát a nic nedělat! Takže jdu prostě s tebou, jasný?!"
"Dobře, ale potřebujeme si už pospíšit!"
All Might, Bakugou a já jsme začali běžet k místu kde se Midoriya nachází. A doběhli jsme na místo kde se Midoriya nachází!
------------------------------------------
Heeeelllloooooo,
stalo se nemožné! Další kapitole je tu! :DDD Doufám že se vám líbila.
ČTEŠ
You and Me - TodoDeku
Fanfiction!!Chci předem upozornit že příběh není můj, je to pouze překlad !! Příběh kde Midoriya žije svůj normální život a Todoroki svůj drsný život se svým výbušným otcem. Budou přátelé, anebo se z nich vyklube něco víc?