mom | ft. minsung

•8•

AUTOR'S POV

         Další den přišel Minho za Jisungem a Krisem, co hráli na zemi UNO. ,,Budu muset dojet za mým známým a pomoct mu s balením, je to kousek odsaď. Za 2 hoďky se vrátím." Řekl Minho a dal klukům pusu do vlasů. ,,Dobže! Užij si to tatí!" Začal mu Kris posílat pusinky. ,,Měj se." Usmál se Jisung. Minho se na ně jen usmál a následně odešel.
,,Maminko?" - ,,Ano?" Podíval se na Krise Sung. ,,Půjdem plosím na hžiště?" Vyšpulil rtíky maličký. ,,Jasně myško." Usmál se a začal uklízet rozehranou hru. ,,Tak se zatím šupej obléct." - ,,Dobže mamí!" Zvedl se Kris a běžel. ,,A obleč se do teplýho, je tam chladno!" Zvolal na něj ještě Sung. Z pokoje se jen ozvalo: ,,Uhm!" Jako souhlas
        Za chvíli přiběhl oblečený Kris do chodby. Jisung mu oblékl bundu a boty a sobě taky. ,,Děkuji maminko!" Usmál se sladce Kris a otevřel vchodové dveře. Následně oba vyšli ven, Jisung za nimi zavřel a zamkl.

JISUNG'S POV

        Hřiště od našeho domu nebylo vůbec daleko, došli jsme tam snad za 3 minuty. Jakmile jsem přišli na místo, Kris doběhl k houpačce a sedl si na ni. ,,Mamí, budeš mě plosím houpat?" Otázá se Kris. Jen jsem s úsměvem kývl a šel k němu. A začal jsem jej houpat.
        ,,Ale..jestlipak tohle není naše nová rodinka?" Uslyšel jsem provokativní hlas za mými zády. Moc dobře jsem věděl kdo to je. Hodlal jsem jej ignorovat. Kris se na nás otočil, neudržel rovnováhu a spadl do kamínků. Začaly se mu nahrnovat slzy do očí. ,,M..mam..minko..-" Začal plakat. Rychle jsem k němu přišel. ,,Ale myško..nic to není..koukej pofoukám ti to a dám na to pusinku.." Pofoukal jsem mu dlaně a dal na ně pusu. ,,Lepší?" - ,,Uhm." Kývl Kris s polovičním úsměvem. Ručičkama ukázal že chce na mě, tak jsem si jej na sebe vzal. ,,Takže ty ses rozhodl mě ignorovat?" Zasmál se povrchně Doyoung. ,,Mamí..tatínek žíkal že se s tímhle pánem nemáme bavit.." Vyšpulil rty Kris. Jen jsem kývl. ,,Já to dořeším myško..běž si zatím hrát." Řekl jsem a postavil jej na zem. Kris jen kývl a běžel se klouzat na klouzačku.
,,Co o..ode mě potřebuješ.." Díval jsem se do země. Doyoung mě tvrdě chytl za ruku. ,,Ty si myslíš, že jen tak ze dne na den vylezeš z toho odpornýho shnilýho bytu?!" - ,,P..potichu.." Šeptl jsem. Doyoung se zamračil. ,,Si myslíš že si něco víc viď. Že máš lidi který tě maj "rádi". Stejně ale pořád nechápu, jak tě někdo může mít rád. Vypadáš jak tlustá veverka a chováš se jak nějaká hárající fena." Prskl Young. Ukápla mi slza. ,,P..proč tohle říkáš..když jsme byli nejlepší kamarádi..a..a potom spolu b..byli.." Utřel jsem si slzy. ,,To sis po těch 10 letech nevšiml, že jsem tě využíval?" Zasmál se falešně Doyoung. Potom zakroutil hlavou. Chytl mě pod krkem. ,,Udělám ti ze života peklo, veverko." - ,,N..ne..prosím!" Dal jsem své ruce na tu jeho, co mě držela pod krkem. ,,Prosím..n..neudělej jim nic.." Začaly se mi kutálet slzy po tvářích. Po chvíli Young povolil stisk. ,,Promiň Sungie.." Řekl jemným hlasem a pustil mě. Pomalu jsem se na něj podíval. Uchechtl se. ,,Hrozně se mi líbí, jak mi furt věříš děvko." Chytl mě za zadek a zmáčkl. Nic jsem nedělal. Budu dělat co chce, aby neublížil Minhovi a Krisovi. Doyoung se usmál. ,,V 8 večer, U NÁS, zajebem si." Pustil mé pozadí Young. ,,N..n..neublížíš jim, že ne..?" Zeptal jsem se. ,,Neboj. Já svá slova držim." Založil si ruce. Jen jsem kývl. ,,Tak v 8 kurvičko~" Plácl mě přes zadek a následně odešel. Oddychl jsem si. Náhle jsem ale za sebou uslyšel tiché fňukání. Rychle jsem se otočil a šel ke Krisovi co celou dobu stál za námi a slyšel nás. ,,M..mamí..t..ty nemáš lád tatínka už..?" Fňukl Kris. ,,Krisi..něco ti řeknu, musíš mě dobře poslouchat a navždy si to zapamatovat ano?" Maličký jen kývl. ,,Nemiluju nikoho víc na světě než tebe a tatínka. Jste jediní na tomhle světě, co mě mezi sebe vzali takového, jaký jsem. Dal bych za vás cokoliv. A všechno co dělám, dělám pro vás...ano?" Klekl jsem si před Krise. ,,A ploč jste si dali pusu s tím zlým pánem.." Řekl zklamaně maličký. ,,To je kamarádské.." Pohladil jsem myšku po vlasech a dal mu pusu na nos. Kris jen kývl. Šlo vidět, jak má smíšený pocit...
         Po pár minutách jsme se rozhodli jít domů. Bylo už 7 a tak jsem se rozhodl udělat večeři. To už přišel Minho a všichni jsme se společně navečeřeli.
         Když jsem umýval v kuchyni nádobí, zeptal se Minho skleslého Krise: ,,Co se stalo broučku?" - ,,Nic tatínku.." Zamumlal potichu Kris a šel rychle do svého pokojíku. Minho vypadal překvapeně. ,,Co se stalo?" Zvedl se a šel ke mně. Ani do očí jsem se mu podívat nemohl. ,,Zlato..?" Zeptal se znova. Nemohl jsem. Najednou jsem nechal nádobí nádobím, spadl jsem na kolena a rozbrečel se na plno. Minho zamrkal a rychle si klekl ke mně. ,,Lásko co se děje.." Ptal se starostlivě Minho. ,,M..měl bych chcípnout M..minho.." Začal jsem brečet ještě víc. ,,Sungie..ihned přestaň plakat a řekni mi, co se stalo." Vzal mě za tváře a podíval se mi hluboce do očí. ,,K..když jsi odešel..tak chtěl Kris na hřiště..tak jsme tam spolu šli..jenže potom tam p..přišel D..Doyoung..a..a..vyhrožoval mi že nám ze života udělá p..peklo..pokud ho n..nebudu poslouchat..a..potom tam na mě s..sahal což K..Kris v..viděl..j..já dělám to pro v..vás..nechci aby se vám něco stalo..protože vás moc miluju..musím vás chránit...on je totiž hrozně z..zlý a dokáže v..všechno.....a..a to musím j..ještě za D..Doyoungem v 8 p..přijít a..tam..on..mě..to..o to..." Začal jsem brečet znova. Minho vypadal zaskočeně. Trochu zklamaně, ale chápal to. Ihned mě objal. ,,Nikam nepůjdeš Sungie..slíbil jsem ti jednu věc. Že se ti ohledně Doyounga nic nestane a že tě budu chránit. Svůj slib taky dodržím. Když ho někde potkáš a já zrovna s tebou nebudu..vyhni se mu, ignoruj ho, jdi domů, nebo mi zavolej a já pro tebe přijdu.." Řekl Minho a dal mi pusu do vlasů.  Objal jsem Minha nazpátek.  ,,D..děkuju..M..Minho.." Utřel jsem si slzy. Minho se usmál tím svým kočičím úsměvem. Najednou se naše pohledy střetly. Měl tolik nádherné oči. Temné, které vás lákají zjistit více. Začali jsme se sbližovat a nakonec spojili naše rty a začali jsme se líbat. Já věděl že chce Minho víc a naprosto jsem jej chápal, jenže jsem měl strach. Třeba mě někdy přijde. Minho mě respektoval a vždycky v momentě, kdy se to skoro zvrhne, přestane.
Pohladil mě po vlasech a pousmál se.