Brzo ráno nás probudil hlas našeho kapitána. Museli jsme se do minuty obléct jinak bude trest. Stihli jsme to, ikdyž mi zbývalo málo vteřin.
Vyfasovali jsme zbraně, které jsme si měli složit. Složil jsem je do půl hodiny. Ostaní takové štěstí neměli, ale kapitán Levi neřešil rychlost.
Snažil jsem se být z jeho skupiny nejlepší a to se mi vedlo.
,,Kapitáne, Eren Yeager se hlásí do služby, pane!"
,,Výborně..."
Postavil jsem se k ostatním. ,,Vemte si svoje věci a vyrážíme," koukne na hodinky. ,,Zítra v tuhle dobu dorazíme do tábora. Takže pohněte zadky, ať to stihneme!" zavelel kapitán Levi.
,,Ano, pane!" všichni jsme náraz vykřikli a vyrazili za ním. Naše věci, které jsme měli byli těžké, ale i tak jsme všichni s kapitánem udržovali krok. Museli jsme jinak by nás hnal jako psy.
Došli jsme do tábora ještě dříve než kapitán předpokládal. Všichni jsme naše věci uložili na své postele a usadili se, ikdyž jsme věděli, že naše pauza dost dlouho nevydrží, i tak jsme své zbývající minuty chtěli využít k odpočinu a nabrání ztracené energie.
,,Ty Erene...proč se tak snažíš, aby tě kapitán Levi respektoval jako nejlepšího vojína...čekáš povýšení?" zeptal se Jean. ,,hmm..." zabručel jsem a otočil hlavu směrem k němu.
,,Já jen, že nepotřebuji být nejlepší, abych vydržel v jeho týmu...prostě s ním držím krok," pohlédl na mě.
,,Chci být jen nejlepší...nic na tom nehledej..." zavřel jsem oči a odpočíval.
Přemýšlel jsem, jaká bude naše první mise a zda bude tak nebezpečná, jak všichni kapitáni tvrdí. Nakonec jsem usnul, ale nespal jsem dlouho, protože nás probudili kapitáni. Vstali jsme a vydali se do hlavní budovy, kde se máme dozvědět přibližné informace o misi.
ČTEŠ
Yes sir!
FanfictionNedávno jsem prošel výcvikem na mariňáka. Chtěl jsem se stát vojákem. Výcvik byl těžký, ale ještě těžší je odolat pokušení. Při výcviku jsem už několikrát zahlédl jednoho z kapitánů, který se na nás přišel podívat. Zjistil jsem, že je to kapitán Lev...
