Vrátil jsem se do Afghánistánu po těch třech týdnech a až teď se začínám dozvídat, co se za poslední týdny dělo. Přišli jsme o pár mužů a pár jich zajali. Mezi nimi byl samozřejmě i Eren.
,,Pane," přistoupil ke mně jeden z vojáků. ,,Víte, kde drží mé muže!? " pohlédl jsem na něj. ,,A-Ano, pane," vykoktal.
,,Zahájíme záchranou misi. Ukaž mi,kde jen drží..,! Musíme dostat naše muže domů...pokud možno bez žádných ztrát," odešel jsem do stanu, kde mi popsali celý nepřátelsky tábor a jeho slabiny.
,,Tak dobře...půjdeme tam v noci...vyberu dva muže, který je přivedou zpátky...máme na to čas dvě hodiny...pokud budou problémy...zavolejte...,ale byl bych radši, kdyby žádné problémy nenastaly. Dobře půjdu já a tady Mikasa..." pohlédl jsem na ní. ,,A ostaní ví co mají dělat, že?!"
,,Ano, pane! " všichni vykřikli a rozešli se. Odešel jsem do svého stanu a připravoval se. ,,Pane..." pohlédl jsem na ní.
,,Ano..." upravil jsem si uniformu. ,,Proč jste vybral právě mě?" otázala se vešla do stanu.
,,Jsi druhá v které mám plnou důvěru, Mikaso...," odpověděl jsem. Mikasa jen přikývla. ,,Ještě něco?" odsekl jsem.
,,Ne, pane," otočila se k odchodu. Vzal jsem si do ruky colt a začal ho čistit, poté do zásobníků dosadil náboje a upravil si vlasy.
Colt jsem si schoval do pouzdra na opasku a vyšel před stan. Pohlédl jsem na čas a vyšel k bráně, kde na mě čekala Mikasa.
ČTEŠ
Yes sir!
ФанфикNedávno jsem prošel výcvikem na mariňáka. Chtěl jsem se stát vojákem. Výcvik byl těžký, ale ještě těžší je odolat pokušení. Při výcviku jsem už několikrát zahlédl jednoho z kapitánů, který se na nás přišel podívat. Zjistil jsem, že je to kapitán Lev...
