Celou dobu jsem sledoval jeho tvář a přemýšlel. Musím mu nějak říct, co k němu cítím, ale jak?
Nedokážu to...zapomenout na to, že jsem voják a překousnout všechno, co se může stát a říct mu to...
Je to jediná možnost, ale já vím, že to nedokážu nebo ano?
Z mého přemýšlení, ale odtrhl štěkot psa. Pohlédnu na jeho vlčáka. Levi nechal zastavit Humvee a oba jsme vystoupili.
Stáli jsme na poušti a okolo nás nebylo nic jen písečné duny, pouštní lišky a všelijaký plazy. ,,Pane..." zarazila mě ruka, kterou značil, abych se nehýbal.
,,Mina..." trochu ustoupil a nechal přistoupit pyrotechniky, který se o miny postaraly. ,,Co jsi chtěl, Erene."
,,H-Heichou," otočil se na mě a doslova mě probodával pohledem. ,,Jak jsi mě nazval..." přiblížil se ke mně. Jednou ranou mě srazil na kolena a kolenem mi dal do obličeje.
Vyplivl jsem krev a pohlédl mu přímo do očí. ,,Pro tebe jsem jen a pouze, kapitán, " řekl chladně.
Dám si ruku na rty a opatrně si setřu krev z něj. ,,Ano, pane..." opatrně jsem vstal.
Nastoupil jsem zpátky do auta, ikdyž jsem schytal výprask tak mě to stejně nepřesvědčilo, abych se na něj nedíval. Stále mě přitahoval a možná víc než před tím.
Miluji kapitána Leviho...
ČTEŠ
Yes sir!
FanfictionNedávno jsem prošel výcvikem na mariňáka. Chtěl jsem se stát vojákem. Výcvik byl těžký, ale ještě těžší je odolat pokušení. Při výcviku jsem už několikrát zahlédl jednoho z kapitánů, který se na nás přišel podívat. Zjistil jsem, že je to kapitán Lev...
