Byli jsme sami dva. Rozmístěné okolo ohně, který nás hřál v těchle studené noci. Navzájem jsme si kryli záda a doufali, že nezavolali posily.
Zaslechli jsme kroky. Jeho ruka mě zastavila ještě, předtím než jsem udělal, nějakou hloupost.
Začal mi ukazovat rukou to co mám udělat a já to splnil. Botou jsem uhasil oheň a oba jsme se ztratili by tmě.
Naštěstí jsme měli noční vidění , s kterým jsme viděli.
Čekali jsme, až se kroky přiblíží. Zaslechl jsem kroky a hned vykoukl, abych ho sejmul.
,,Erene," snažil se mě zastavit. Zabil jsem ho a udělal chybu, vykryl jsem zranitelné místo, kde mě můžou zranit.
Bok není chráněni neprůstřelnou vestou a tak se tam dalo vojaka snadno zranit, ale nw to jsem teď nemyslel. Naštěstí jsem měl tentokrát štěstí.
Dodělal jsem nepřítele jednou ránou a vrátil se na svou pozici. Koukl jsem na kapitána Leviho, který na mě ukázal palec nahoru.
Ulevilo se mi, že na mě nebyl naštvaný, ale i tak by jsme si měl dát pozor na nepřítele.
Může jich tu být víc než jeden. Měl jsem strach a myslím, že to bylo i trochu vidět, ale teď na to nebyl čas.
,,Kapitáne...pokud tu zemřeme chci vám říct, že vás miluji," řekl jsem.
Kapitán Levi se na mě podíval a nic neřekl. Nebyl čas, ale podle jeho výrazu jsem usoudil, že mu to nevadilo. Nejspíš...
ČTEŠ
Yes sir!
FanfictionNedávno jsem prošel výcvikem na mariňáka. Chtěl jsem se stát vojákem. Výcvik byl těžký, ale ještě těžší je odolat pokušení. Při výcviku jsem už několikrát zahlédl jednoho z kapitánů, který se na nás přišel podívat. Zjistil jsem, že je to kapitán Lev...
