Now kiss me you fool {H.S} ✔️

Kapitola Čtyřicátá - Irsko

Harryho svalnaté tělo dopadlo na to Niallovo drobné, a jeho pěst ho silně udeřila do tváře.

„Harry ne!"

okřikla jsem ho a klekla si k nim.

„Ty hajzle! Proč jsi to kurva neřekl! Nemuseli by jsme se potom kvůli tobě dostat do takových sraček!"

když zjistil že datum je dva měsíce staré, začal neuvěřitelně vyvádět.

„Notak chlape klid, nech mě si s ní promluvit o samotě"

Vyjekl a ukázal na mě prstem.

Když se Harryho postava zvedla a nechala mu volný průchod - Niall na nic nečekal a odvlekl mě co nejdál.

„Proč, Nialle?"

nervózně se usmál, a sedl si vedle mě.

„Chtěl jsem tě mít pro sebe"

ani se nesnažil o oční kontakt. „jak to-"

Nestihla jsem to ani doříct.

Niall se vrhl na mé rty s takovou vervou, že jsem byla skoro až vyděšená.

„Ne, notak Nialle"

Nevěřícně jsem na něj zírala, a pevně ho obejmula.

„Tu obálku jsem uviděl v Harryhk schránce. Když jste nebyli doma, vzal jsem ji. Bylo mi to všechno jasné, prosím, moc mě to mrzí"

Vzlykal mi do ramene a drtil mě všemi těmi omluvami.

                                                           

„Co ti říkal tak důležitého, už mi to povíš?"

vyzvídal po několikáté napjatý Harry když se věnoval řízení.

„Povím ti to až někdy jindy, teď to není podstatné"

Mykla jsem rameny.

Zastavili jsme před domem mého Irského kamaráda, a já vydechla všechen vzduch z plic.

„Zítra jsme měli v plánu jet domů, uvidíme se?"

Položila jsem otázku na kterou souhlasně kývnul hlavou.

Políbila jsem ho na čelo a vystoupila z auta.

„Zdravím"

špitla jsem potichu.

Odpovědi se mi nedostalo, a tak jsem mířila do obýváku.

Ovšem pohled na to všechno, nebyl moc hezký.

Byl tam Niall, oči měl podlité krví a v ruce mu dřímala sklenička whiskey.

„Bože můj co jsi to provedl!"

Vyjekla jsem a cupitala k němu.

Pomalu ke mě zvednul hlavu, s roztomilým úšklebkem na tváři.

„Kde jsou všichni? Co se stalo?"

„Jsou na oslavě"

Řekl chraplavým hlasem který jsem u něj v životě neslyšela.

„Nini, tohle mi nedělej, musíš si jít lehnout"

„Moc mě to mrzí"

Zamumlal.

„Nialle to nic, jsi opilý! Musíš jít spát"

„Chtěl jsem tě mít jen pro sebe. Jsem idiot když jsem si myslel, že je něco takového možné"

Sedla jsem si k jeho rozlámané postavě a lítostně se mu podívala do očí.

Svlékla jsem mu tričko a hodila po něm druhé které bylo perfektně uložené v šuplíku.

Vytrhla jsem mu skleničku z ruky, a postavila ji na stolek.

Vyhoupl se na gauč a já mu dala pod hlavu polštář.

„Teď se pěkně vyspi jasně?"

usmála jsem se i když jsem věděla že ho ráno potká obrovská kocovina.

„mhm" spokojeně zamručel a rozvalil se na pohovce.

KOREKCE ✔️