Now kiss me you fool {H.S} ✔️

Kapitola Třicátá Devátá - Dopis

Svírala jsem deník ve svém náručí když se mi konečně podařilo ho dostat.

Běžela jsem maraton k autu, které tady zaparkoval Niall. Jenže stále bylo na míle daleko.

„Měla sis říct o náskok maličká! S takovou tě doběhnu!"

Zasmál se a opět mi byl v patách.

„Víš co?"

„Uděláš na mě bububu?"

„Přesně tak"

Prudce jsem se otočila a nechala se jím převrhnout na zem. Schovala jsem deník za svými zády tak, abych na něm ležela.

„Tak. bububu"

„Juliette, dej mi ho"

„Proč jako, je můj?"

„Protože jako záložku tam mám číslo svojí kreditky!"

„Proč by si do něčeho, co je tvoje. Zakládal číslo jeho kreditky?"

„To nevím. Ale hlavní je že jsme se usmířili"

„Přesně tak"

Kývl a poškrábal se na zátylku.

„Co je ti?"

Zeptala jsem se zvědavě když se začal potit.

„Nic, jen je mi horko"

„Vždyť je skoro pod nulou, nemáš horečku? Podívám se do přihrádky, jsem si jistá že tam mám láhev s pitím"

„Ne Juliette, budu v pohodě"

„Ale ne, vydrž chvíly"

Trvala jsem si na svém.

Nahmátla jsem se do ohrátky, ale místo lahve na mě spadl dopis.

Nebyl by ničím zvláštní. Kdyby na něm nebyla Londýnská známka.

„To je moje, dej ho zpátky"

Sykl a dál se nervózně vrtěl.

„Nialle poznám když mi lžeš, ty máš mého doktora a- moje příjmení? Vždyť to je obálka pro mě?"

Prudce vydechl a levou rukou se obálku snažil vzít.

Byl levý. V té době jsem už napsaná slova hltala pohledem a zadrhla se.

„Otoč to!"

Zakřičela jsem.

„V žádném případě. Jedeme domů"

Popozvedla jsem se a strhla volant.

„Jak jsi tohle mohl mít u sebe?!"

Blonďák si ani nevšiml že dupl na pedál tak prudce, že už jsem mohla vidět Harryho auto.

Ještě za jízdy která začala být pomalá, jsem vyskočila z auta. S dopisem v ruce a nadávkami v patách jsem utíkala přes všechnu tu kukuřici, slámu a květiny.

Všechno mě to řezalo do ramen, ale jediné co mě zajímalo byla postava ležící na dece. Kterou nám měl zítra vrátit.

„Kdy jsi mi to hodlal říct?"

Vlepila jsem mu facku a následně ho dlouze políbila.

„Co jako? Za co to bylo?!"

Zmlkla jsem

„Myslím ta facka, políbit mě můžeš klidně znovu"

Mrknul na mě, a já mu vlepila ještě jednu.

„Čti a to kurva nahlas"

„Slečno Parker, Pane Stylesi.

Tímhle dopisem se vám chceme omluvit za chybné výsledky dna testů. Je to poprvé co se stala tato neomluvitelná chyba, která nás moc mrzí. Vaše geny se v žádném případě neshodují. Ještě jednou se vám moc omlouváme, a jako omluvu vám posíláme šek, v hodnotě jeden tisíc dolarů"

KOREKCE ✔️