Now kiss me you fool {H.S} ✔️

Kapitola Čtyřicátá První - Svátky

Prosinec, měsíc plný radosti a očekávání celých dvacet čtyři dnů.

Vyšlapovala jsem si cestičky ve sněhu, a namířila si to do dalšího obchodu.

Potřebuji už jen poslední dárek, a to pro svou matku.

Moje hlava byla prázdná, neměla jsem žádný nápad jak ji mile překvapit.

Shodla jsem se na tom že ho půjdu koupit později. Přeci jen je patnáctého prosince, a nějaký ten čas ještě mám.

Namířila jsem si to zpět do svého domu kde už na mě čekal Harry a spol.

„Ahoj kluci"

zabouchla jsem za sebou dveře s taškami v ruce, a speciálně zabalenými dárky.

Zula jsem si boty a pověsila kabát.

Rozešla jsem se do obývacího pokoje kde na mě čekal krásně ozdobený vánoční stromek, a Niall obmotaný světýlky.

Tiše jsem se zasmála, a dala dárky pod stromek. Objala jsem všechny a z blonďáka pomalu odstranila ozdobu, do které se tak nešikovně zamotal.

„Dáš si?"

posadil si mě Harry na klín a nabídl mi cukroví které jsme spolu pekli.

„Nemám nějak chuť, nevíte kde je matka?"

usmála jsem se a kluci mě obměnily myknutím ramen.

„Uh fajn, asi bude ještě v práci"

Protáhla jsem se a přiložila do krbu.

„Tak mě napadlo, na Londýn nikdo z nás nemá dobré vzpomínky"

Pronesl Zayn do ticha, a my jen zvědavě nakoukli

„Co takhle se spolu zabydlet třeba někde poblíž v New Yorku?"

Navrlhl a já se rozzářila.

„To by bylo skvělé"

souhlasili jsme a já se a napila  kafe, které Louis donesl.

Můj telefon začal zběsile zvonit a já ho neochotně zvedla.

„Juliette Parker?"

Ozvalo se ze sluchátka.

„Ano to jsem já"

Řekla jsem prostě, a čekala na odezvu.

„Tady Britská policie, s lítostí vám oznamujeme že..."

                                                           

„Všechno nejlepší Loui!"

vykřili jsme častně ze štedrého rána, a obdarovali ho dárky jak vánočními tak narozeninovými.

„Děkuji, nevím co bych bez vás dělal"

Sborově jsme se obejmuli a dali se do rozbalování dárků.

„To schytáš!"

Vypískla jsem na Harryho, když po mě hodil sněhovou kouli.

Rozeběhla jsem se za ním, a nechtěně ho povalila do sněhu.

Spadla jsem na něj a smála se jak pominutá.

„Co mi k tomu jako řekneš, huh?"

přiložil si ruku na srdce, a dělal jak moc ho můj pád na jeho hruď bolel.

„Veselé Vánoce lásko"

políbila jsem ho, a ukončila tuhle nesmyslnou debatu.

KOREKCE ✔️