Be brave [TWD]

2. Setkání

Seděla jsem na zemi a pořád držela mamku za ruku. Seděla jsem tam 3 dny a dívala na ní. Věděla jsem, že musím odtut zmizet, daleko jak jen to šlo. Pustila jsem mamčinu ruku a odešla z ložnice. Našla jsem svůj batoh a do něj dala jen nejzákladnější věci: flašku vody, trvanlivé jídlo, nějaké oblečení a kuchyňké nože, jeden jsem si dala za opasek. Toulec jsem dala do batohu tak, aby jsem si z něj mohla brát šípy. Zavřela ho, dala ho na sebe a do ruky vzala svůj luk. Když jsem scházela po schodech dolů, dívala jsem se na pověšené fotky na zdi semnou a s rodiči. Můj otec umřel při autonehodě. Bylo mi 8 let, nesla jsem to strašně těžko. Nechtěla jsem chodit do školy, nechtěla jsem jíst a pít, nechtěla jsem s nikým mluvit.

Jednu fotku jsem vzala do ruky a vyndala z rámečku. Byly jsem tam všichni tři na mém prvním tréninku lukostřelby. Preložila jsem ji na půlku a zastrčila do přední kapsy ryflí. Podívala jsem se z okna ven na ulici. Bylo jich tam 5. Pořádně jsem se nadechla, abych mohla líp promyslet plán. Hned vedle chodníku bylo zaparkované auto. Přikrčila jsem se a rychle přeběhla náš trávník k autu. Vydělala jsem šip a natáhla na tětinu abych mohla zabít toho nejbližšího. Byl to muž, který bydlel hned vedle nás, neznala jsem ho moc dobře. Zamířila jsem šíp na jeho hlavu a vystřelila ho. Vzápětí se skácel k zemi.

Než jsem ale stačila vytáhnout další šíp, zahládla jsem jak mladý kluk, asi ve stejném věku jako já, bežel ulicí a další čtyři bestie se za ním ženou jak nejrychleji mohou. To je kretén, nemohl zkusit jinou volbu než utíkat, přes místo kde ho uvidí? Nevěříčně jsem zakývala hlavou. Vytáhla jsem další šíp a střelila toho, který byl tomu kluku nejvíc v patách a pak další dva. Poslední který ho dohnal, byla žena a neznámý kluk se sní skácel k zemi. Chtěl ji ze sebe strhnout, ale moc se mu to nedařilo. Přehodila jsem si luk přes rameno a vytáhla zpod opasku nůž. Adrenalin a strach se mi míšili v žilách. Rychlým krokem jsem přišla ze zadu k ženě a zarazila jsem jí nůž do hlavy, než spadla rovnou na kluka, stačila jsem nůž z její hlavy vytáhnout. Otřela jsem krev, která na noži zůstala, o moje ryfle, ikdyž to bylo hodně nechutné a zastrčila jsem ho zpět za opasek.

Kluk už stačil vylézt zpod mtrvou ženou. "Nemusela jsi mi pomáhat, měl jsem to podkontolou!" zasmála jsem se "to jsem viděla a víš že bych čekala třeba, děkuji ti za to že jsi mi právě zachránila život?" řekla jsem a odešla jsem k mrtvému muži, kterého jsem zabila a vytáhla mu z hlavy svůj šíp, zastrčila jsem ho zpět do toulce a u dalších dvou udělala to samé.

Znovu jsem přišla ke klukovi, který pořád seděl na zemi. "Mám ti pomoct vstát nebo to zvládneš sám?" podívala jsem se na něho tázavím pohledem. Překroutil očima, vstal a rukama si očistil svou zadnici. Až když se na mě podíval jsem si všimla jak je hezký. Modré oči, světle růžové rty, hnědé vlasy dlouhé po polovinu krku, celkem malý, ale já byla stejně menší, štíhlé postavy. "Mimochodem jsem Eleanor, kdyby tě to jen tak zajímalo." podívala jsem se na něho. "Přestav si že ani moc ne, ale jsem Chandler." pravý koutek úst mi vyskočil, když jsem uslyšela to jméno.

Otočila jsem se a začala odcházet od něho. "Kam si myslíš, že jdeš?" otočila jsem se zpátky na něho. Sice je hezký, ale mohl by si hledět svého. Povzdychla jsem si "tam kde bude bezpečno, přežít jednu noc, najít si nějaké místo kde bych se usadila. Proč tě to tolik zajímá?" nadzvihla jsem oboči. "No, bydlím odsud tak 7 kiláku s mým otcem a dalšími 5ti rodinami, nechceš se k nám přidat? Hodila by ses nám, dobře střílíš a všechno okolo toho." teď jsem na něho koukala jako by mi nabýdl abych si sním užila. Osobně by mi to nevadilo kdyby mi to navrhl, ježiši nad čím to zase přemášlím. "Já, já. nevím, pokud mě tam bude váš vůdce chtít. Pokud teda máte nějakého" Poprvé se usmál a olíznul si rty. Myslela jsem že snad omdlím, tak dokonalý úsměv. "S tím bych si nelámal hlavu. tak jdeš nebo ne?" kývla jsem hlavou a sklopila hlavu.

Přerušil nás zvuk, který se ozýval z druhé strany silnice. Hnaly se na nás víc jak 20 bestií. "Doprdele, musíme zmizet, doufám že ten váš kemp, není tam tou stranou." dořekla jsem větu a ukázala na stádo valící se na nás. Podíval se na mě se strachem v obličeji. Chytil mě za ruku a utíkal semnou na druhou stranu od stáda. Při okamžiku kdy mě chytil za ruku, mnou proletělo něco co ani nechci vyslovit.

Uslyšela jsem zvuk odlišný od toho, který vydávály bestie. Byl to spíš zvuk motoru. Zastavila jsem se a otočila se. Přesně když jsem se otáčela, projelo stádem auto které pak zastavilo přímo u nás. Dovnitř jsem přes tmavé okna neviděla, kdo to je. Po chvilce napětí se otevřeli dveře a v autě seděla blonďatá holka, tak o dva roky starší "vypadá to, že zase potřebuješ pomoct Chandlere , tak si nastup a ty zrzko taky." Ukázala na mě, rychle jsem naskočila na zadní sedadlo a Chandler si sedl dopředu vedle té blonďaté holky. Hned stoupla na pedál a my byli daleko od stáda.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Doufám že se vám druhá kapitola líbila :) Je to trošku delší než ta předchozí, i tak doufám že se líbila :) xoxo Xui