𝕎𝕙𝕚𝕔𝕙 𝕠𝕟𝕖 𝕋𝕠𝕕𝕠𝕣𝕠𝕜𝕚?!「Soulmate AU🌺 [NEDOKONČENO]

2. 𝕯𝖆𝖇𝖎

Hawks se rozvaloval na židli a se zmučeným výrazem očima posouval hodinové ručičky kupředu. Připadalo mu, že už tu sedí celou věčnost.

Hrdina číslo dvě přímo nenáviděl tyhle schůzky. Stejně nikdy nedával pozor a Rumi mu pak musela v rychlosti zopakovat jen ty nedůležitější body.

Konečně se ohlásil konec schůze. Ubránil se nutkání vyběhnout z místnosti jako první a radši počkal na svou nejlepší kamarádku, protože věděl, že by ho stejně dohnala a ještě seřvala za to, že na ni nepočkal. Při tom pohledem propaloval hrdinu číslo jedna. K jeho smůle jeho hrdinský kostým neodhaloval jeho zápěstí. Bude se s ním muset sejít někde v civilu...

,,To je pech co?" vyrušila ho Rumi z přemýšlení.

,,Co?" nechápal Keigo.

,,Že mu nejdou vidět zápěstí. Co budeš dělat?" odpověděla a vydala se ven z místnosti.

,,Budu se s ním muset sejít mimo práci..." řekl a pak zvrátil hlavu dozadu a zaúpěl, ,,Bože proč zrovna Todoroki? Ani si neumím představit, kdyby to byl Enji. Fuj. O tohle jsem se fakt neprosil."

Představa, že by byl Enji Todoroki jeho spřízněná duše mu dělala mírně špatně od žaludku. Vždyť byl asi o polovinu jeho života starší než on!

,,Klídek," mírnila ho Rumi, ,,Určitě to není on. A i kdyby, tak spolu přece nemusíte být, ne?"

Hawks se na chvíli zamyslel než si frustrovaně povzdechl.

,,Asi ne... Ale.. Já jsem si vždycky přál mít spřízněnou duši. Mít někoho, kdo zůstane po tvém boku až do smrti..."

Rumi mu povzbudivě položila ruku na rameno a přátelsky se usmála.

,,Dobře to dopadne, uvidíš."

✧✧✧

Blížila se osmá hodina večerní. Hawksovy už před nějakou chvílí skončila hlídka, a tak si teď spokojeně ukusoval kuře ze svého KFC kyblíku pro dva.

Ulice byly rušné, jak tomu bylo vždy v tomhle nikdy nespícím městě, a tak Hawks zamířil do jedné z bočních uliček.

Chvíli nerušeně pokračoval v cestě, než za sebou uslyšel známý hlas.

,,Kanibale," řekla osoba a bez dovolení mu z kyblíku sebrala ten nejpálivější kousek kuřete.

,,To se ani nezeptáš, jestli si to můžeš vzít, Plameníku?" rýpl si Hawks s úšklebkem.

,,Ne," odvětil zločinec, ,,Proč bych se měl ptát o povolení, když jsi schválně koupil porci pro dva."

,,No, prachobyčejné děkuju by tě nezabilo," opáčil okřídlenec po chvíli ticha a zadíval se do tyrkysových očí jeho společníka.

Díky černočerným vlasům, tmavým jizvám, které pokrývaly většinu jeho kůže, a tmavému oblečení nebyl v okolní temnotě téměř vidět. Jediné, co působilo kontrast byla horní polovina obličeje a ty oči, ty úžasně modré oči, které měli stejnou barvu jako jeho plameny.

Někomu by Dabiho zjev mohl připadat zvláštní, možná dokonce i děsivý, ovšem hrdina číslo dvě byl výjimka.

Záporák mu děsivý nepřipadal ani v nejmenším, naopak ho shledal vysoce atraktivním.

Nedokázal určit jestli se jednalo o nějakou jeho momentální slabost nebo se mu prostě líbil pocit nebezpečí, který padouch vyzařoval a který ho neustále šimral v podbřišku.

...a nebo to je nějaká úchylka. (Kterou máme všichni cHa ChA 😂)

,,Až tam přijdem tak se Shiggyho hlavně nelekej. Vypadá jak mnohorukej mop a mluví jak rozvrzaný dveře. Upřímně si ani nemyslím, že tě vezme, jelikož seš druhej nejlepší hrdina. Vlastně bych se ani nedivil, kdyby tě na místě hned nezabil."

,,Heh, tak to abych si dával pozor," snažil se odlehčit situaci Hawks. Hustá atmosféra mezi nimi se dala krájet.