Strážkyně legendy

Epilog

Sonia váhala. Za poslední rok se postavila bezpočtu nebezpečí a zažila stovky nejrůznějších událostí v nejrůznějších časech, a přece se zdráhala udělat tento jediný krok.

Ohlédla se a očima vyhledala svou matku Susan, která byla na druhém konci náměstí a mířila k zámku. Po necelém roce, kdy spolu s ní a Noelem cestovali Gaurou a pomáhali osvobodit města obsazená divokými lidmi a opravit to, co Dartmir a jeho armáda zničili, se rozhodli usadit se v Irstalu. Královna Ismira trvala na tom, že budou bydlet u ní na zámku a když se dozvěděla, že Sonia a Noel jsou Susaniny děti, byla naprosto neoblomná.

„Udělali jste toho tolik jak pro mě, tak pro celou Gauru," řekla tehdy. „Navíc Susan už jsem jednou ztratila a nedovolím, aby se to opakovalo."

Susan se ukázala být skvělým stratégem. Rozuměla nepříteli a královna jí nabídla, aby se stala její rádkyní. Susan se nejdřív zdráhala, ale když ji dvojčata povzbudila, přijala Ismiřinu nabídku. Sonia také často navštěvovala své nevlastní sourozence Miriam a Caleba. Poté, co je zachránili z Nelosu, si je vzala na starost Noelova adoptivní matka Elena a Sonia věděla, že jim bude dobrou matkou.

Noel také kráčel směrem k zámku. Když se vrátili, rozhodl se, že podstoupí speciální výcvik, aby se mohl stát jedním z princových osobních stráží. Ucítil sestřin pohled, ohlédl se a povzbudivě na ni mrkl, než jí zmizel z dohledu.

Soniin pohled sklouzl na sochy dřívějších alrae, které zdobily fontánu uprostřed náměstí. Až sem se naštěstí divocí lidé při útoku nedostali, takže nebyly poškozené. Sonia rychle zahnala úvahy o tom, jestli se mezi nimi jednou objeví i její socha. Když se znovu obrátila, ucítila v sobě teplý dotek Duše Světlonoščiny moci, a to jí dodalo odvahu.

Před ní se tyčila brána, za kterou se nacházela irstalská kouzelnická škola plná čarodějů a čarodějek, jako byla ona. I přes měsíc příprav se stále cítila nesvá.

Z oblohy se snesla černo stříbrná fesau a usadila se jí na rameni. Sonia věděla, že Zanth se na rozdíl od ní nemůže dočkat. Za tou bránou si jistě najde přátele svého druhu. Zanth vlastně kromě letmých setkání v palácové knihovně nikdy neviděla jiného fesau a Sonia cítila, že i ona je lehce nervózní.

„Připravená?" zeptala se Sonia své společnice. Zanth v odpověď odhodlaně zašvitořila. Sonia se zhluboka nadechla a spolu s dalšími studenty prošla pod vstupním obloukem své nové školy. Věděla, že jedna kapitola jejího života se tím uzavírá a další právě začíná.

°°°°