byl již večer a s tím i tmavější obloha. na ní se jedna za druhou objevovaly zářivé hvězdy, pouliční lampy se rozzářily s nimi. myšlenky v mé hlavě neustále běhali sem a tam, bez jediné chvíle odpočinku. všechny se poutaly na tu holku, kterou jsem dnes potkala, když jsem šla vrátit knihy do knihovny. zahlédla jsem ji přes mezeru mezi knihami. zřejmě si vybírala nějaké romány.
byla jsem natolik zamýšlená, že se mé čelo setkalo se sloupem jedné z lamp. "auu.. blbá, blbá, blbá, blbá. proč nedáváš pozor, eunji? nemáš snad oči?" nadala jsem sama sobě. zbytek cesty byl už kratší, bohužel i trochu bolestivý.
