Wicked Game✔️

prolog

Začátek září je pro každého studenta hrobem, kterým se musí prokousat, než se dostane zpět na světlo a do všedního tempa. Své by o tom mohl vyprávět středoškolák Alex Flynn, kterému se vítr zabodává do snědé tváře, zatímco jako o závod vpouští všechnu svou sílu v nohou do šlapek od kola. Vyhýbá se autům, jak jen může, zatímco tento týden – což je smutné, když je teprve druhý od začátku školy – zaspal už dvakrát. O to by mu ani tak nešlo, jeho reputace je postavená na pozdních příchodech do školy, přesto je dnešek jiný. Se svými přáteli se vsadil, že pokud přijede i po druhé za tento týden pozdě, mají právo po něm požadovat nějakou velmi těžko uskutečnitelnou věc.

Vlastně ani sám nechápe, jak se k takové sázce mohl nechat přemluvit. Možná za to mohl fakt, že kdyby sázku neprohrál, každý z nich by mu musel zaplatit za svou hloupost a on jejich peníze potřeboval. Potřeboval prakticky každý cent, aby si našetřil na další studium, do něhož se po střední škole chystá. A jejich rodinná situace není zrovna přívětivá, co se po finanční stránce týče. Vlastně je chudý, jako kostelní myš, ale to nikdo v jeho okolí neví.

Alex, stejně jako ostatní jeho spolužáci, se narodil zde, v Rockwellu. Ale nevyrůstal tak, jako ostatní z jeho okolí. Jeho rodina nebyla nikdy tak spořádaná, jako rodiny ostatních. Tedy, možná když byl malý, ale na to už si sotva vzpomíná. Veškeré vzpomínky z dětství totiž zastiňují ty z ranného dospívání, kdy jeho otci do slova a písmene přeskočilo a začal jak psychicky, tak fyzicky týrat jak jeho, tak jeho matku. Trvalo to neskutečné tři roky, než se místní policie rozhodla s tím něco udělat. Stalo se to vlastně krátce před nástupem na soukromou Rockwellskou střední školu, která se po Americe proslavila prakticky tím, že jejich lakrosové zápasy vždy dopadli vítězstvím. A také tím, že nepřijímala studenty z okolních měst. Proto se také stávalo, že jich ve třídě nebylo víc, než deset.

Alex se na tu školu dostal náhodou. Samozřejmě, když si podával přihlášku, neměl sebemenší šanci na to, aby se dostal mezi ty, kteří budou přijati. Ovšem jeho bezproblémový prospěch z osmé a deváté třídy mu prakticky zařídil stipendium od samotného ředitele, takže nemusel platit za školné a prakticky ani za učebnice. To ale také nikdo z jeho přátel ve škole neví.

Jediným člověkem, který o tom má zdání z jeho blízkého okolí, když pomine mamku a sestru, která ještě nerozumí ničemu z toho, je Mark – jeho nejlepší přítel z dětství. S Markem prakticky vyrůstal, i když je ten pobuda o několik let starší, než Alex. Markovi rodiče shodou okolností pracují na úřadě starosty, takže nebylo těžké uhodnout, kde se vzalo zničehonic stipendium. Jsou blízkými přáteli jeho matky, které vypomáhají a tím pádem pomáhají i jemu. Ačkoliv měl nejednou pocit, že kdyby mohli, odstřihli by ho od matky, protože jim až neskutečně moc připomínal jeho otce. Ne povahově, ale vzhledově.

Právě jeho nejlepší přítel Mark může za to, že zaspal. Když se v osm hodin večer objevil v jeho střešním pokoji, s lahví zelené, nemohl ho jen tak poslat domů. A ačkoliv toho vypil podstatně méně, než Mark, stejně byl vzhůru pomalu do tří do rána, než se Mark rozhodl odebrat do jeho postele a usnout.

Pokud by měl popsat Marka dopodrobna, nenašel by jiné slovo, než sex. Z jeho očí vyzařovala jistá dávka sexuálního predátora, zatímco jeho tělo to jen potvrzovalo. Na rozdíl od Alexe se rozhodl jít po své střední hned pracovat a vzhledem k tomu, že jsou jeho rodiče vysoce postavení lidé, získal práci téměř okamžitě. Jenže kancelářská práce nebyla nic pro něj, a tak přes den pracuje na recepci posilovny, zatímco o víkendech večer dělá barmana. Přesně takové povolání na něj sedělo, protože z jeho vyprávění Alex věděl, že všude vždy každého dokáže přivést na kolena. Doslova, s jeho rozepnutým poklopcem.