I boss I genius I egoist |CZ AVENGERS FF|

Kapitola čtrnáctá

,,Slečno, do vypuštění helykariérů INSIGHT zbývá něco málo přes dvě hodiny." s trhnutím jsem otevřela oči a hlavu jsem okamžitě stočila do leva na display počítače, kde byla jen dvě slova. STAHOVÁNÍ DOKONČENO. Já jsem tu usnula?! To se nikdo nikdy nesmí dozvědět. Nikdy! Odedneška zase začínám trénovat každý den! ,,Summer, uveď mě do obrazu." zvedla jsem se ze země a zamířila k počítači. ,,Rogers a ostatní uprchli při převozu do vazby a do budovy právě vstupuje Rada bezpečnosti v čele s Alexandrem Piercem." vytáhla jsem flash disk. Sundala jsem si silný náramek, jakmile jsem ho rozevřela objevila se zdířka, kam jsem následně flash disk i vložila. Náramek jsem zaklapla a znovu si ho navlékla na ruku. Přesně pro tohle byl navržen a fungoval na výbornou, jelikož se mi téměř okamžitě na náramku rozsvítila slova hlásající: INSTALACE DO VAŠÍ DATABÁZE. Vstala jsem a chystala jsem se zase odejít. Tentokrát dveřmi. ,,V budově jsem zaregistrovala přítomnost Rogerse." pootevřela jsem je a nakoukla jestli není nikdo na chodbě. Nebyl. ,,Kde je?" na to už mi Summer nestihla odpovědět, protože se ozval jeho hlas. ,,Všem agentům S.H.I.E.L.D.u, tady je Steve Rogers. V posledních dnech jste o mně dost slyšeli. Někteří jste měli i rozkaz mě chytit, ale je čas dozvědět se pravdu," Ááá, dramatická pauza. Uchechtla jsem se a podívala se z okna na to, jak všichni všeho nechali a jen poslouchali co jim chce říct. ,,S.H.I.E.L.D. není za co jsme ho měli. Ovládla ho totiž Hydra v čele s Alexandrem Piercem. Týmy STRIKEu a INSIGHTu jsou v Hydře taky. Nevím, kdo ještě, ale jistě je jich víc. Možná stojí přímo vedle vás. Už téměř mají, co chtějí. Absolutní moc. Dali zabít Furyho a tím to nekončí. Pokud vypustíte ty Helicarriery bude Hydra schopna zabít všechny své odpůrce. Musíme je zastavit. Vím, že žádám o hodně, ale cena za svobodu je vysoká, vždycky byla. Já jsem ochoten ji zaplatit. Pokud v tom budu sám, budiž, ale vsadil bych se, že nebudu." Upřímně to na mě udělalo celkem dojem. Řečnit teda umí dobře. Teď si u mě trochu šplhnul. Rychlou chůzí skoro klusem jsem se vydala zpátky. Musím se nějak dostat do databáze těch Helicarrierů a přeprogramovat je. Jo, to zní jako dobrá konstrukce plánu.

Byla jsem jen kousek od monitorovací místnosti, když jsem uslyšela střelbu a ještě jsem přidala do kroku. Sehnula jsem se pro zbraň ležící vedle mrtvého agenta. ,,Summer ukazuj mi všechny potencionální agenty Hydry." Mé čočky okamžitě začali zaměřovat obličej všech hydrantů. Stihla jsem jich zastřelit pět, když se objevil na velké obrazovce červený nápis OVERRIDE. Rozeběhla jsem se ven, kde jsem konečně z hlavy odhodila tu příšernost s názvem paruka a nechala si nasadit oblek, který se okamžitě rozmístil po celém mém těle včetně masky. Přitiskla jsem se ke stěně budovy a začala jsem vybírat nejlepší únikovou cestu. Podívala jsem se na display helmice. ,INSTALACE DO VAŠÍ DATABÁZE 20%' Povzdechla jsem si. Nemůžu dovolit, aby se o mně svět dozvěděl. Alespoň ne teď a takhle. Instalací těch informací bych měla získat částečný přístup ke všem Helicarrierům a jejich diskům. Kapitánova slova všude vyvolala totální chaos, pokud tohle byl plán měla bych mu s ironickým úsměvem zatleskat. Řeč to sice byla velice emotivní, ale teď se nikdo nikam bez střelby nebo zabíjení nedostane. Ať už má jakýkoliv plán nebyl zrovna v mých očích nejchytřejší. Jeho bude sice polovina agentů chránit, ale já a většina ostatních se stáváme podezřelými. Jako by někdo slyšel mé myšlenky. Zaslechla jsem střelbu a uhnula letící kulce. Ohlédla jsem se. Za mnou stála skupina těžkooděných agentů, kteří na mě mířili svými zbraněmi. ,,Strana?" ptala jsem se Summer, která zaměřovala jejich obličeje. ,,Hydra." Tak zněla odpověď. Fajn. Zvedla jsem ruce, že se vzdávám, to je donutilo se přiblížit. ,,Kdo sakra jsi?" zeptal se blonďatý muž a silně mi stiskl zápěstí. ,,Říkají mi různě. Ty mě ale můžeš považovat za důvod proč jsi přišel o hlavu." na nic jsem nečekala. Z obleku jsem vysunula dvě delší čepele, jejich ostrý hrot jsem stočila za sebe a jedním pohybem je muži zabodla do krku. Podkopnutím nohou jsem mu ještě pomohla k dřívějšímu držkopádu. Sklonila jsem se do podřepu a podkopla nohy i nejbližší ženě. To už po mně dávno stříleli. Odrazila jsem se od země a ženě jsem prudkým pohybem zakroutila krkem. Doslova. Doskočila jsem na zem, zatímco zbývající tři agenti na mě posílali vlnu kulek. Soustředila jsem se na jednu z tich. Čas jako by se zpomalil. Jako bych na chvíli byla menší než atom. Viděla jsem zakřivení nažloutlé náboje. Detailně jsem mohla zkoumat každý malý škrábanec. Otočit! poručila jsem a všechny ty náboje můj rozkaz splnily. Otočily se o sto osmdesát stupňů a zamířily do těl jejich vlastních majitelů. Ušklíbnu se a pokračuji ve své cestě za svobodou.