Hermiona má jen jedny nervy

Znamení

Hermionu i Harryho čeká pěkná řádka vysvětlování. A zejména Hermionina výrazná vyrážka hodně poutá pozornost - tedy alespoň některých jedinců...

--

„Doufám, že si uvědomujete, co pro vás profesor Brumbál udělal," promlouvala přísně k Harrymu a Hermioně profesorka McGonagallová, když je odváděla do nebelvírské věže.

„Ano, velmi dobře," odpověděl Harry zahanbeně.

„Samozřejmě, paní profesorko, bylo to od něj šlechetné. Bude teď mít kvůli nám velké problémy," ozvala se Hermiona, která si vše začala vyčítat.

„S těmi si už pan profesor poradí... Co vás to jen napadlo?" povzdechla si profesorka McGonagallová.

„Bylo to nutné, když nás Umbridgeová nechtěla nic naučit, proto jsme se na podzim..." začal vysvětlovat Harry.

„Víte co? Raději nechci nic slyšet. Čím méně toho budu vědět, tím méně pak budu muset naší nové paní ředitelce lhát," zamluvila rychle profesorka McGonagallová Harryho slova.

Dolores Umbridgeová dosáhla alespoň malého vítězství poté, co jí zmizel Brumbál před očima. Popletal ji s okamžitou platností jmenoval jako zastupující ředitelku Bradavic. Vůbec se neobtěžoval nějakým zasedáním a hlasováním poradního sboru na ministerstvu, jak by to mělo být podle zákona. Hermioně neušel značně pohrdavý tón, jež profesorka pro označení Umbridgeové použila.

„Chrabré srdce," sdělila Buclaté dámě heslo profesorka. Portrét se vyklonil. „Nikde se už netoulejte. Očekávám, že už na vás nebudou žádné další stížnosti. Dobrou noc. A dejte si prosím pozor na své hůlky," rozloučila se s nimi McGonagallová.

„Dobrou noc, paní profesorko," odpověděli Harry s Hermionou.

„Jak to myslela?" zeptal se šeptem Harry Hermiony, zatímco se oba rychle drápali vstupní chodbou do společenské místnosti.

Hermiona už nestačila odpovědět, protože se již objevili v místnosti, kde se okamžitě spustil obrovský randál. Všichni členové BA mluvili jeden přes druhého a doptávali se, co bude. Mnozí z nich se hrozili Hermionina čela. Nebylo rozumět vlastnímu slovu. Ozval se ostrý hvizd. Angelina zahvízdala na svou píšťalku, kterou používala jako kapitánka famfrpálového družstva. Lomoz se rychle uklidnil. V celé nebelvírské místnosti na okamžik nastalo úplné ticho. Harry i Hermiona však prozatím mlčeli. Třebaže se brzy po celé škole začnou šířit drby, pořád nechtěli o BA mluvit veřejně. Spousta Nebelvířanů totiž nebyla její součástí. Brzy se ovšem společenská místnost opět rozštěbetala a Harry s Hermionou se mohli svěřit členům BA, co se vlastně stalo.

„Pro začátek nejdůležitější informace, než se budete ptát na další. Vyloučení nejsme. Vyfasovali jsme trojitý školní trest," řekl na úvod Harry to nejpodstatnější.

Několik lidí se zaradovalo, spousta studentů se však zatvářilo skepticky.

„Jenom?" zapochybovala Ginny a pak se zahleděla na Hermionino čelo.

„Jenom," potvrdila Harryho slova Hermiona, „zadá nám ho zítra."

Teď si oddychli i spolužáci, kteří tomu dosud odmítali uvěřit.

„My dva jsme ale počítám vyhozeni," utvrzoval se Fred smířeným tónem.

Hermiona zrůžověla. „Emh, nejste. Nikdo není vyloučený, ani vy dva ne," odpověděla Hermiona a přemítala, jak tohle celé dvojčatům vysvětlí.

Dvojčata nasadila nevěřícnou grimasu.

„Tak tomu se mně nechce věřit. Vždyť měl stačit jediný přestupek a měli jsme letět ze školy pryč? A já už se tak těšil..." zanaříkal George.

Hermiona opravdu nedokázala rozlišit, zda své zklamání z toho, že zase unikl vyhazovu ze školy, jen předstírá, nebo jestli jej myslí opravdu vážně.