Co dělat já jen mám,
když tebou jsem odmítán.
Že tahat za nos nechceš mě,
jít chci dál, viníš mě.
Dávám ti šanci,
víme oba, není poslední.
Do kašny minci vhazuji,
že mé přání vyslyší.
Naivně vyčkávám,
zvláštní city poznávám.
Složitý člověk jsi,
to všichni myslí si.
Do postele po tvém boku ulehnu,
hlubokým snům propadnu.
Tam jsme já a ty,
šťastní... Ale jsou to jen sny...
