Láska v pavučině 2|SpiderMan✅

10. Kapitola

„Jseš si jistá, že je to dobrej nápad?“ zeptala se Morgan své sestry A Kate přikývla. „No tak fajn, no... Ježíši Kriste, kde je ta Kate, akorát zdržuje! Všechno abych dělala sama,“ zabrblala a protočila oči. „No konečně,“ rozhodila rukama, když viděla Lokiho manželku, jak k nim běží přes celé nádraží.

„Pardon, omlouvám se,“ zamumlala, když narazila do staršího páru.

„To je ta Starková, ne?“ zamumlala postarší paní a zakroutila hlavou.

„Ne, babi, to je ta co si vzala toho boha, támhle jsou pravý sestry Starkovi,“ zamumlal mladší chlapec. Zhruba ve věku Morgan směrem k jeho babičce. Stařenka jen zakroutila hlavou a dál se raději nevyjadřovala.

„Omlouvám se, ale nemohla jsem zaparkovat a navíc dneska jedem do Novýho Asgardu za Thorem bez dětí a je v tom strašnej zmatek,“ zamumlala a podívala se na ty dvě.

„Tak aspoň, že jsi tady,“ zamumlala druhá Kate. „Nebojíš se, že Adry zorganizuje party?“ zeptala se jí a uchechtla se. Morgan nenápadně uhnula pohledem.

„O tom mu právě dává přednášku Loki, takže doufám, že ne, jinak ho roztrhnu jako Jörmungandra,“

„Koho?“ nakrčila Morgan obočí a podívala se na svou starší sestru.

„To je jedno,“ zamumlala Kate a mávla rukou. Morgan protočila oči. „Jseš si jistá, že to chceš udělat? Je to přece jen riskantní a -“

„Jsem, Kate,“ skočila jí do řeči druhá Kate a Lokiho manželka si povzdechla, ale přikývla.

„Fajn,“ zamumlala. „Čím letíš?“ zeptala se jí.

„Civilním,“ odpověděla a podívala se na odletovou tabuli, jestli tam náhodou nebude už její let. Nebyl.

„Cože? Proč ne soukromým? To je lepší a pohodlnější,“ vyjekla Morgan a podívala se na Kate, která pokrčila rameny.

„Nevím, asi jsem si jednou chtěla zkusit život obyčejnýho člověka, když to teď na nějakou dobu za mě převezme tvoje mamka,“ odpověděla a Morgan přikývla.

„Hele,“ ozvala se druhá Kate a Morgan a Kate Starkovi se na ní podívali. „Už je tam tvůj let do Chicaga,“ zamumlala a ukázala na tabuli odletů.

Kate si povzdechla a přikývla. Rozloučila se se svými sestrami a odkráčela k pasové kontrole.

„Chceš někam hodit?“ zeptala se Kate Morgan.

Brunetka zakroutila hlavou. „Happy na mě čeká venku,“ prohlásila.

„Ty, jo, taky si chci vozit šunky v autě. Naposled, co mě vezl Happy, to... Už je asi sedmnáct let, hele,“

„No jo no,“ zamumlala Morgan. „Máma ho poprosila, jestli by se o mě nemohl trošku starat. Vozit mě do školy a ze školy. Nabízela jsem to i Saorise a Adrymu,“

„Že mi nic neřekli a musím je vozit já, když to stíhám,“ zakroutila jejich matka hlavou a zasmála se.

„Tak Adryan má tu motorku, že jo,“ zamumlala Morgan.

Kate se na ní rychle otočila. „Jakou motorku?!“ vyjekla.

Morgan si povzdechla. „Kruci,“ zaklela.

***

„

Slečno Starková, nepotřebujete něco?“ mile se na Kate usmála letuška. Blondýnka zakroutila hlavou a dál se dívala z okýnka.

V Chicagu nikdy nebyla. A vlastně, když nad tím tak přemýšlela, tohle byl snad první let, u kterého prostě vypnula a dívala se z okýnka celou hodinu a půl zhruba.

Dneska, v tuhle dobu, letělo dost málo lidí, takže jí dost překvapilo, že letěla sama. Hlavně to pro ni bylo celé nové, jelikož to bylo poprvé, co neletěla soukromým tryskáčem StarkIndustries. Což pro ní bylo i zvláštní.

„Vážení cestující, během patnácti minut budeme přistávat, tak se, prosím, připoutejte,“ ozval se pilot.

Tohle pro Kate také bylo nové, jelikož jí to vždy někdo ze členů palubního personálu došel říci.

Připoutala se dle pokynů a během pár minut už byla na zemi.

Vystoupila z letadla, kde samozřejmě čekali novináři, kterým se vyhýbala, co to šlo a spěchala k výdeji zavazadel.
Co nejrychleji popadla svůj malý kufřík na kolečkách a spěchala za řidičem, který jí měl odvézt na hotel.

Její chigagský řidič, byl takový malý, plešatý a bledý chlapík. Kate si v hlavě říkala: „Zlatý Happy,“

„Slečno Starková,“ usmál se na ní řidič a otevřel jí kufr. „Jsme rádi, že jste si pro jízdy po Chicagu vybrala naší agenturu,“ dodal a, když jí do kufru dal zavazadlo, otevřel jí i zadní dveře.

Kate se zmohla jen na falešný úsměv.

Jízdu v autě, vzadu, za sedadlem spolujezdce znala. Takhle jezdila do školy a do práce, než si udělala řidičák. Jo, byť Stark/Starková se vyplatí.

Kate pozorovala město okolo sebe. Chicago se jí líbilo, ale ne tolik, jako New York. Přece na tohle nejslavnější město světa byla zvyklá a milovala ho. A navíc tam byla hlavní pobočka StarkIndustries. Kate totiž za své vlády v této firmě, vytvořila několik světových poboček. Jedná například byla v Londýně, v Moskvě, nebo v Ankaře. V Asii, kromě v turecké Ankaře, měla zastoupení i v Tokyu a Pekingu.

„Tak jsme tady, slečno, vítejte v hotelu Omni,“ prohlásil a došel Kate otevřít dveře. Hotel byl podle recenzí jedním z nejlepších hotelů ve městě. „Užijte si u nás pobyt. Kdybyste někam potřebovala odvést, zavolejte mi na toto číslo,“ usmál se a podal jí vizitku.

Kate rozpačitě přikývla, přijala od něj malý papírek a vydala se do hotelu.
Pomalu a nenápadně se dostala do haly s tím, že si jen půjde pro kartičku od pokoje a nebude na sebe upoutávat zbytečnou pozornost, protože za zadkem nepotřebovala novináře, že jo.

„Slečna Starková!“ vyjekla recepční a zamávala na Kate. Ta ze sebe opět vydala falešný úsměv a snažící se skrýt naštvání se k červenovlasé starší paní vydala. „Připravili jsme pro vás ten nejlepší pokoj!“ prohlásila a roztržitě u toho gestikulovala rukama. „Královské apartmá,“ dodala dramaticky.

„Jo, přesně ten pokoj kterej jsem si objednala,“ protočila oči blondýnka, ale recepční si jejího naštvaného tónu nevšimla, nebo ho ignorovala, protože to měla v popisu práce.

„Tady máte kartičku od pokoje,“ natáhla k ní ruku s černou kartou, ale než si jí Kate stihla přečíst, recepční dala ruku i s kartou zpět. „A víte co? Zavedu vás tam,“

„To není nutné, trefím tam,“ úšklíbla se a už ztrácela nervy.

„Trvám na tom,“ namítla červenovláska a dostala se z koutů recepce.

„Trefím tam, chodit umím, stačí mi říct, kde to je a já si tu najdu,“ odsekla a její pohár trpělivosti už pomalu přetékal.

„Zavedu vás tam, drahá,“

„Čemu na slovním spojení: 'trefím tam, řekněte mi, kam mám jit' jste nerozuměla? Mluvím snad španělsky?“ zavrčela na ní. Jenže to recepční neodradilo.

„Umíte španělsky, slečno?“ zeptala se.

Kate jí, místo odpovědi, výšku la kartu z rukou a nakráčela někam dál, kde stála jiná žena, která na sobě mimo jiné měla vizitku manažerka. Tak jí vysvětlila situaci, přičemž se jí manažerka hotelu omluvila a popsala jí cestu. Kate, značně frustrovaná jí poděkovala a přivolala si výtah.