Sesterská nenávist✔️

Vyříkání

Omlouvám se, že jsem dlooouho nevydala novou kapitolu, ale ve škole se rozhodli, že nás zničí, takže..:D

Nicolas

Věděl jsem, že Lily nemá Eleanor ráda, ale nikdy by mě nenapadlo, že v sobě chová tolik nenávisti. Tím, že ji provdá za sultána nezajistí mír, všichni to víme. Osmanská říše je naším nepřítelem po celá staletí a sňatkem princezny s jejím vládcem se nic nevyřeší. Sultán Mehmed má již dvě ženy, takže El bude třetí. 

Bylo něco málo po osmé večerní, když do mé komnaty vtrhl bratr s ne moc příčetným výrazem.

„Co se stalo, jsi v pořádku?" díval jsem se do jeho černých očí a tušil, že není v pořádku vůbec nic.

„Ty se budeš ještě ptát? Jak dlouho jsi věděl o Eleanořině novém manželovi, co?" zeptal se mě velmi rozhořčeně bratr a postavil se přímo přede mne.

„Moc dlouho ne, vím to pár dní."

„P...pár dní? A mě jsi to chtěl oznámit jako kdy?"

„Nevím, proč tě to tak strašně zajímá?"

„To já jsem jí chtěl za ženu." Ztuhly mi všechny rysy ve tváři a tupě jsem na něj zíral.

„Ty sis jí chtěl vzít? To ses trošku zbláznil ne? Takovou hloupou holku? Máš na víc,"

„Jak si o ní vůbec dovoluješ takhle mluvit? Vím, že jí nemáš rád ale," vypadal zamyšleně a potom se mi podíval do očí, „ale jistě, máš stejné názory jako tvá žena. To o ní bys měl spíš říkat, že je hloupá," vmetl mi tu urážku přímo pod nos. Koutky úst se mu nadzvedly do lehkého úsměvu a ve mě se mísil vztek,  hněv a zloba.

„Co jsi to právě řekl? Jak si dovoluješ takhle urážet tvou budoucí královnu?"

„Ale. Říkal jsi, že ze sebou nikdy nenecháš manipulovat, a už vůbec ženským pohlavím. Jak se to vše mění. Chudáčku, už tě dostala."

„Jo? A co mám říkat o tobě, hm? Zamiloval ses do holky, která chtěla přebrat sestře muže. To je mi ale charakter."

„Aspoň nezabila svého otce, aby se dostala k moci."

„To odvoláš!"

„Ne."

„Odvolej to,"

„Ne."

Najednou ležel na zemi a držel si tvář.  Co jsem to proboha udělal?

„Promiň, já.. nepřemýšlel. Já," tentokrát jsem tu ránu schytal já mezi oči. Rychle jsem si sáhl na nos, jestli z něj neteče krev. Díkybohu ne.

„Už chápu, proč jsi ji chtěl," stále jsem se držel za bolavý nos, „jako jediné nevadilo, že jsi bastard! Normální vychované dámy tahle skutečnost odradí vždycky." Další rána mezi oči, tentokrát jsem to byl já, kdo skončil na zemi. Asi mi zlomil nos. Vzhlédl jsem a viděl, jak zlostně se na mě dívá.

„Pravda bolí, co?" 

„Ne, jen nesmírná hloupost. A ty jsi právě dokázal, že s tvou vládou naše země půjde ke dnu." S těmito slovy opustil pokoj.