Náhradní rodiče

Park

Dveře jsme zamkli. Jakmile jsme sjeli z mírného kopce. Chytil mě Flour za ruku a šli jsme směrem do parku. Venku pofukoval jemný větřík a sluníčko vykukovalo za stromky. Chodník byl posypaný kamínky.
,,Žekneš mi prosím ještě jednou jak se jmenuješ? Já to zapoměl." Přiznal se Flour
,, Říkej mi Mon ano?"
,,Jo. Mohli by jsme jít na kytičky pro maminku?"
,, Můžeme. Teď jdeme k přechodu. Teď tě pustím jo? Poběžíme rychle jo?"
,,Jo." Flour se mě pustil. Čekal než pokynu k chůzi. Na chodníku na druhé straně jsem jej zase chytla. Šli jsme stále po vysypaném chodníku ze šutrů. Takhle jsme se dostali do menšího parčíku. Bylo zde celkem dost lidí a na každé lavičce seděl nějaký sladký pár. Pak tady byla jedna lavička,kde seděla jedna holka. Podle mého odhadu jí může být stejně jako mě.
S Flourem jsme se shodli, že půjdeme za ní.
,, Ahoj, máš tady volno?" Zeptala jsem se
,, Jasně. Pojďte." Usmála se
Jen co na mě pohlédla všimla jsem si, že má roztrhlý ret.
,, Můžu tu chvíli nechat sestřičku? Ona usla a my jsme si chtěli nasbírat pár kytiček pro maminku.'' usmála jsem se na ní
,, Klidně tu s ní počkám. " Usmála se
My jsme teda s Flourem šli na kytičky. Roztly tu narcisky.
,,Flo,utrhni jen jeden prosím jo? Musíme tu nechat kytičky i pro jiné děti co je chtějí donést mamince."
,,Dobže. Mon co se stalo té co se sestřičkou?"
,,To nevím,pokud bude chtít může jít na chvíli s námi."
,,Joo a můžu se jí žeptat?"
,, Jasně. Tak pojď."
Dívka tam seděla a koukala do kočárku. Whole pravděpodobně už byla vzhůru.
,,My jsme se ti vlastně zapomněli představit." Řekla jsem když jsme přišli blíž
,, Já šem Flour. Tohle je moje sestčička Whole a tohle je Mon. A ty se jmenuješ jak?" Zeptal se dřív než jsem se stihla vůbec nadechnout.
,,Jsem Danielle."
,,Co se ti stalo Dan?" Zeptala jsem se
,,Nic." Řekla jen
,, Mohli by jsme jít k nám na čaj nechceš? Přistěhovali jsme se teprve včera."
,, Nechci zavazet vaším rodičům. "
,,Maminka s tatínkem jeli do Londýna do vily. Přijedou pozdě večer." Řekla jsem asi úplně není jednoduché říct to tak, že naše rodiče jsou kluci ze skupiny One Direction.
,, Tak dobře,ale opravdu jen na chvíli."
,, Dobře. Tak jdeme." Zvedli jsme se z lavičky
,,Mon můžu dát ruku Danielle?"
,, Jestli chce ona tak klidně."
Tlačila jsem před sebou kočárek a Flour  Danielle něco zaujatě povídal. Danielle se na něj koukala a pak mu také něco říkala.
,,Tak jsme zde. Odemkneš prosím?" Zeptala jsem se Danielle
,,Jo jasně. Které dveře ?" Ptala se na zpět
,,Hned ty první. Patří do nich ten modrý klíč."
Whole jsem vzala do ruky a kočárek jsem nechala dole pod schody.
V obýváku jsme se všichni vyzuly a Danielle pomohla Flourovy se vysvléct.
,,Ty máš takovej fešnej culík?" Zeptala se jej
,,Joo a spravíš mi ho?"
,, Jasně."
,, Běžte si umýt ruce a dáme si papání jo?"
Já jsem si ruce umyla již ve dřezu. Z linky jsem si vyndala čtyři plastové mističky. Do každé z nich jsem vyklopila jednu přesnídávku. K tomu jsem tam naházela několik piškotů. Vzala jsem lžičky a postavila to na stůl. Pojďte se najíst."
Postavila jsem vodu na čaj a vyndala z linky čtyři hrníčky. Celkem jsem se divila jelikož ráno tu nebyl žádný.
Čaj jsem udělala všem bylinkový.
Osladila ho a dětem jej nalila do jejich hrníčku.
Takhle se to zkrátka nedá. Měli by koupit i tu židličku na jídlo. Malá má rok takže v tom bude ještě minimálně rok sedět. No zkrátka mu to pak zkusím navrhnout.
Whole jsem opět nakrmila. Pak jsme si s  Danielle vypila čaj a přijeli kluci.
,, Ahoj." Pozdravil Harry hnedka mezi dveřmi
,,Vem děti do pokoje jo? Kluci teď budou nosit blbosti." Usmál se Harry
Asi ještě nepostřehl naší návštěvu
Vzala jsem Whole a Flour se chytl Danielle. Flour si sedl na koberec a otevřel knížku,e které chtěl po mě,abych četla.
,,Mon ty jdi za rodiči já je chvíli pohlídam.  Přečtu jim pohádku."
,, Kluci?" Zvolala jsem do kuchyně když jsem vešla.
,,No? Či jsou ty boty Mon?" Zeptal se Louis
,,No já jsem si přivedla kamarádku. Potkali jsme se odpoledne v parku. Doufám, že že se moc nezlobíte." Vydechla jsem. Byla jsem celkem vyděšená. Čekala jsem, že budou nadávat,ale oni ne.
,,A jak se jmenuje? Představila by jsi nám jí?" Zeptal se Louis
,,Jo já nevím."
,, Prosím budeme hodní. A kde máš děcka?"
,,Je s náma v pokoji. Čte Flourovy a Whole."
,,Tak se tam jdeme podívat." Řekl Harry.
,, Ještě ne. Já jí na to nějak připravím."
,,Jo tak dej vědět."
,, Flour začal mluvit dřív než měl a řekl, že máme maminku i tatínka."
,,A ne snad?" Zasmál se Harry
,,Ne. Máme dva úžasné tatínky. To je rozdíl."
,, Klidně mi můžeš říkat mami jestli chceš. Moje mužnost už je tak dost napadená od fanynek." Zasmál se Harry
,, Ježíš tak jo mami.  Já jdu za nimi. Zeptej se,kde ta tvoje kamarádka bydlí,hodil bych jí domů. Venku už je tma."
,,Jo já jí řeknu o vás a zeptám se."

Jak na vás působí děti u kluků a Danielle?

Pište komentáře, potěší ...🙁🖤