Náhradní rodiče

Pocity

Pohled Louise:
Byl jsem fakt vytočenej až do běla a poslal jsem Harryho pryč. Opravdu nechápu proč jsou ty holky tak blbý.
Sakra jsem chlap neměl bych brečet. Opravdu ne. Stejně jsem během chvíle cítil slanou chuť v puse. Steklo mi jich tam pár. Uvelebil jsem se na zeleném pařezu. Chvíli jsem tam pobyl než jsem zvedl hlavu viděl jsem blížící Mon.
,,Tati, Loui tady si honem pojď do chatky.. Hazza nemluví a brečí. Vy jste se pohádali?" Zeptala se
,, Naštvala mě Daisy a já byl protivnej i na něj. Poslal jsem ho pryč, jinak bych řekl něco hnusného."
,,Tak už pojď a vyser se na ně. Jsou blbý. Pokud mě nikdo nebude vylívat polévku a chrstat čaj bude to v pohodě." Usmála se na mě
Zvedl jsem se a spolu s ní jsme se vrátili do chatky.
,,Hazzy, pojď ven." Řekl jsem hned co jsem vstoupil do vnitř
Harry se zvedl a šel. Jeho zelené oči, které tak miluju byly celé červené a zarudlé.
Hned venku kolem mě omotal svoje paže.
,, Miluju tě Harolde tak strašně moc"
,, To já tebe taky miláčku."

Jen pro představu pohled Louise..