Náhradní rodiče

Den

Pohled Harryho

Ráno mě probudil pláč, který patřil Whole. Rozhodl jsem se, že k ní půjdu a nechám Louise jednou konečně vyspat. Jakmile jsem přišel k postýlce,tak jsem zjistil že je pokakaná.

,, Ahoj broučku, necháme tatínka odpočinout ano?“

,,Hmmm.“

Přebalil jsem ji,dal jí čisté oblečení a šel jsem s ní do kuchyně, aby jsem ji nakrmil. Dal jsem jí banánovou přesnívku s piškoty a sobě to samé. Během snídaně se k nám připojil Louis.

,,Kam jsi mi zmizel ráno?" zeptal se mě Lou

,,S Whole jsme se šli nasnídat, nechtěli jsme tě budit"

,,Stejnak jste mě vzbudili,když si odešel. Ale děkuju, že jste na mě mysleli." Usmál se

,, Promiň Lou" kuňkl jsem

,,V pohodě"

Po snídani jsme se šli na chvíli projít,ať nejsme pořád v karavanu.

,, Půjdem na  London Eye?“

,, Jo můžeme.“ usmál jsem na Louise, který držel kočárek. Když jsme tam došli,tak jsem byl překvapený jak je to vysoko. Měl jsem trochu strach,ale rozhodl jsem se ho překonat. Pomalu jsme se rozjeli. Jak jsme stoupali tak jsem zjistil, že je krásný výhled na Londýn.

,,Jak se ti tady líbí?"

,,Je to tady hezký a hlavně ten výhled"

,,Tohle bylo naše oblíbené místo a doufám, že pořád je" usmál se Loui s do prázdna

,,Já bych řekl že to bude pořád naše oblíbené místo"

,,To jsem rád"

Najednou my probliklo hlavou jak klečím na zemi před Louisem. Bohužel si ne vzpomínám s čím to je spojené. Pomalu jsme se vraceli domů. Uvařili jsme si k obědu špagety. Whole to všude házela,a nejvíce to skončilo na mě. Překvapilo mě, že mě to ani nevadilo.

,,Lou můžu s tebou mluvit?"

,,Jo proč by jsi nemohl"

,,Víš, jak nám včera volala Mon" těžce jsem ze sebe tahal slova

,,Jo vím"

,,Řekla mi co se jim stalo, když přijeli do Chesteru a do Clevedonu." pokračoval jsem

,,Harry okamžitě to vyklop ze sebe" pronesl tvrdě Louis až jsem z něj měl starch

,,Jak dojeli k chatkam a ..."

,,Co se jim doprdele stalo?! Nemůžeš mluvit normálně?" rozčílil se a zničeho nic zařval

,, Nepřerušuj mě"

,, Pokračuj"

,,Liam šel pro klíče od chatky a Flo s Mon čekali u auta a z ničeho nic je nikdo chytl ze zadu"

,,Kde jsou?" rozčíleně vykřikl

,,Jsou s Liamem,když přišel k autu tak je hnedka pustili, protože se Liama lekli" vydechl jsem a očima těkal ze strany na stranu

,,Já už je s Liamem nikam nepustím. Proč si mi to kurva neřekl dřív! Vždyť už je týden ty debile!"

,,Lou uklidni se, Mon a Flo chcou být s Liamem a chtěli pokračovat v cestě.Doslova mi plakali do telefonu, aby nemuseli jet domů.“

,,Fajn, ale jestli se něco stane Flourovi, tak se stane něco Paynovi.“ Vykřikl

,, A Mon je ti jako ukradená?“ vykřikl jsem na něj

Louis se najednou zvedl a vzal Whole sebou. Třískl za sebou dveřmi. Začal jsem mít o něj strach i když vím, že dá na sebe a Whole pozor. Nějakou dobu jsem seděl v karavanu a přemýšlel jsem kde je Louis. Začínal jsem o něj mít vážné strach, když se nějakou dobu neukazoval. Nechtělo se mi tam čekat, tak jsem se rozhodl, že se půjdu kousek projít  a možná je potkám. Jak jsem pomalu šel, tak jsem pomalu kopal do kamínků. Začínal jsem to vzdávat, tak jsem se rozhodl jít zase do karavanu. Vzal jsem si batoh, do kterého jsem si dál pár drobností. Vzal jsem si doklady pár triček a kalhot. Ve své peněžence jsem měl sotva na kafe. Povzdechl jsem si a vyndal si peníze z Louisové peněženky, kterou nechal bezohledně ležet na sedadle. Vzal jsem si 6o liber. Na stolečku ležela účtenka a tužka. Napsal jsem na to jednoduchý vzkaz, ať mě nehledá, že už se nevrátím. Nacházím se zhruba v prostředku Londýna. Po své levici mám královskou akademii. Sešel jsem kousíček dolů, kde jsem vyhledal stanici metra. Lístek jsem si objednal přes mobil, takže jsem vlastně jenom prošel.

,, Harry, jsi to ty?“ otočil jsem se k malé holčičce která na mě koukala

,,Ano jsem. Chceš, abych se ti podepsal?“ klekl jsem si k ní

,,Ne, jen obejmeš mě?“ Koukla na mě

,,Jasně tak pojď.“

  A tak nastal ten den – kdy jsem Louisovi zmizel ze života.

Názor?