Škola

242 11 0
                                    

Pohled Liama
Ležel jsem vedle Mon a sledoval jsem její spánek. Oddychovala tak klidně. Opatrně jsem se od ní odlepil a dal jí pusu do vlasů.
Koukl jsem se na Floure, který taky spal. Pravděpodobně byl unavený z naší výpravy.
Natáhl jsem na sebe kalhoty a mikinu. Odemkl jsem dveře od pokoje a klidným krokem jsem šel do auta. Bylo právě půl druhé ráno. Auto jsem pořádně vyvětral otevřel jsem kufr. V kufru jsem měl děsný nepořádek vím.
Vzal jsem igelitku ze dveří a poklidil Ty pitomý odpadky.
Spousta plechovek od Pepsi a Fanty, papíry z McDonald's a rozsypaných hader. Vyklepal jsem deku na sedačce a oddepl Flourovu sedačku. I od tam tud jsem vybral odpadky. Flour na rozdíl ode mě měl odpadky v pytlíku. Sedačku jsem přidělal a odpadky odnesl. Auto bylo nachystané na zítřejší finální cestu.
Pojedeme pravděpodobně ještě na nějakou poznávací trasu. Pak se stavíme do obchodu pro věci do školy a vyzvednout uniformu.
Z auta jsem si vyndal jednu z Louisových zabalených cigaret a zapálil si jí. Jemně jsem vydechoval kouř a druhou rukou jsem se škrabal na hlavě.
Ráno jsme všichni vstali. Oblékli jsme se, koupili jídlo na cestu a několik bláznivých pohledů. Mon od rána zářila jako sluníčko a Flour s ní. Očividně mu již bylo lépe.
Nasnídali jsme se a vyjeli.
Cesta ubíhala v klidu. Na benzínce jsme si dali ranní kávu a Flourovy jsem pro jednou svolil Pepsi.
,,Stejdo? Ty mě zítra zavedeš do školky?" Optal se mě Flour
,,Jo celý dlouhý týden tě tam budu vodit." Usmál jsem se
,, Jupí. Mon a ty už budeš chodit do školy? " Zeptal se Flour Mon
,,No už to tak bude. Ale stále nemám batoh a ani uniformu. Mám z toho celkem strach." Přiznala se
,, Zavoláš Danielle, že jí ráno nabereme a půjdete spolu." Navrhl jsem
,,Tak jo a můžu jí zavolat hned prosím?"
,, Až zastavíme jo? Mobil je v kufru."
,,Jo jasně v pohodě. " Usmála se
,, Stejdo půjdeme se ještě někam podívat?"
,, Už ne zlato, teď pojedeme už domů. Musíte se vykoupat a pořádně vyspat. Slibuju, že pustíme pohádku jo?"
,,Tak jo." Usmál se a koukal dál z okna
Do obchodu jsme se na pokyn Louiho stavili vybrat batoh Mon do školy a Flourovy do školky.
Nakoupili jsme i boty a konečně tu bundu. Pak nějaké jídlo domů, sešity, penál. Na oběd jsme se zastavili v KFC. Teď už to je poslední prohřešek.
Domů jsme dorazili kolem páté hodiny. Tam jsme pouze vyhodili nákup a otočili jsme se do školy pro Mončiny uniformy a učebnice.
,, Dobrý den, tady Liam Payne. Jdu Lucii Stylesové pro potřebné učebnice a uniformy." Pronesl jsem do zvonku
Mon koukala vyplašeně a Flour kroutil hlavou kolem.
,, Jistě. První patro první dveře."
Dveře se otevřely a my vstoupili do vnitř.
Flour dal jednu ruku mě a druhou se chytl s Mon.
Vyšli jsme schody a klepl jsem na dveře. Floura jsem si vzal do náruče a vstoupili jsme do kanceláře.
Za stolem seděla postarší paní.
,, Dobrý den." Pozdravili jsme s děckama jednohlasně
,, Dobrý den pane Payne, slečno Stylesová a ty mladý muži?" Optala se Floura
,,Flour Stylinson"
,, Dobrý den i vám pane Stylinsone." Poklonila se mu
,, Posaďte se. Dáte si vodu nebo čaj?" Zeptala se mile
,,Ne ne. Děkujeme."
,, Dobrá, k věci. Lucie, prosím vás teď,aby jste teď vyplnila krátký dotazník. Poté vám předáme šest uniforem a učebnice. Ještě než opustíte pozemek školy potřebuji,aby jste absolvovala prohlédku u školního doktora. Nemusíte se bát. Je to vždy jednou za půl roku. Doktor vás změří, z váží, posoudí sám způsobilost k tělesné výchově."
,, Rozumím."
Viděl jsem jí na očích jak znejistila.
,,Mohu tam s ní?" Zeptal jsem se
,, To nebude třeba pane Payne. Lucie je stará dost na to,aby to zvládla sama." Usmála se
,,Moni, vem Floura na záchod já tady paní Renové vysvětlím situaci, aby nedošlo k omylu. Jo?" Zeptal jsem se
Flour se na mě koukl a usmál se. Zjevně pochopil, že s ní musím mluvit o samotě.
Mon se na mě usmála a vzala Floura ven.
,, Paní Renová, byl bych rád, kdyby jste mě teď plně vyslechla." Těžce jsem vydechl a prokřupal si kosti
,, Dobrá, o co jde pane Payne?"
,,Jde o to, že Lucie Monika Stylesová má za sebou ošklivé období. Harry jí vytáhl z děcáku, kde jí týrali. Na zádech má dlouhou jizvu od pásku. Poprvé jsem jí to ošetřoval já a pak hned druhý den mizela do nemocnice. Několikrát jí znásilnili opilý muži. Zkrátka má za sebou trauma a bojí se v přítomnosti lidí."
,,To si samozřejmě ověříme. Dobrá tedy, první týden s ní budete chodit do školy vy a bylo by dobré,kdyby chodila k psychologovi." Podotkla
,,Tohle už jsme řešili. Psycholog jí daleko víc rozhodil než pomohl."
,,A co tedy navrhujete?"
,, Týden maximálně deset dnů jí budu doprovázet do třídy a přeji si být informován o všech klucích z její třídy."
,, Dám jí do třídy pouze děvčat."
,, Dobře děkuji moc."

Mon je moje princezna a jí už nikdo ubližovat nebude!

Náhradní rodičeKde žijí příběhy. Začni objevovat