Náhradní rodiče

Nemocnice

Pohled Louise
Jak děcka odjeli tak jsem šel za vedoucím.
,, Dobrý den" pozdravil jsem
,, Dobrý den, je mi líto co se stalo a doufáme,že bude brzy v pohodě. Nepříjemnosti, které vedly vaše sestry, nemusíte se bát. Už se to opakovat nebude. Volaly jsme policajty a oni si Daisy odvezou." Kývl hlavou
,, V to taky doufám, a mohl bych zítra za ním odjet? protože chci vědět jak je na tom a informovat jeho mámu" povzdechl jsem si
,, Zajisté můžete, Chápu chcete být co nejvíce s ním"
,, Uvidím, jak to s ním bude vypadat." Usmál jsem se
,, Dobře , ale kdykoli můžete za Harrym odjet. Stačí jen sdělit, že jedete." Usmál se na mě
,,Děkuji vám ,tak nashledanou"
,, Nemáte za co tak nashle."
Rozhodl jsem se jít  za Niallem. Do chatky,kterou jsem sdílel s Harrym jsem odmítal navštívit.Schoulil jsem se mu do klína.
,, Louisi,uklidni se Harry a Mon tě budou potřebovat" těžce vydechl
,, Já vím,ale strašně moc chybí. Přál bych si, aby teď otevřel dveře řekl, jak moc mě miluje a hlavně, že je v pořádku." Brečel jsem
,, Spolu to všechno zvládneme. Hazzouš je bojovník. Zvládne to. Má přece pro koho žít hm?" Podutknul Niall a pořádně mě objal
,, Děkuji, že jsi mě vyslechl."
,,Nemáš za co všichni jste pro mě jako bratři" usmál se Niall a svou dlaní mi prohrábl vlasy
,, Myslíš si že bude v pohodě?" Zeptal jsem se
,, Určitě jo" pronesl Niall
,, Zítra za ním jedu tak vám pak dám vědět. Ještě chci volat Anne zítra jak je na tom."
,, Však v pohodě, pojď si lehnout ať jsi na zítřek vyspalí"
,, Já nechci jít do chatky kde jsem spal s Harrym , protože bych se rozbrečel. Můžu spát tady?"
,,Klidně spi u mě když tady Flo není" usmál se
,,Děkuji že mi tak hodně pomáháš"
,, Není za co,tak už jdi spát"
Jak Niall řekl tak jsem si šel lehnout. Za chvíli jsem usnul a naštěstí jsem se probudil až ráno. Šel jsem na snídani a pak jsem se rozhodl že pojedu za Harrym.
,, Nialle! Můžeme jet?"
,,Jo jasný." Ozval se Niall
Veškeré hadry jsme nějak naházely do kufru.
Jeli jsme na nejbližší letiště. Do Dublinu jsme dorazili ještě před obědem.
Do nemocnice jsem vstoupil po boku Nialla. Hned ve dveřích mě udeřil pach nemocnice. Přesně tohle jsem nesnášel. Vybalila se mi ta děsná situace s Natem.. taky mi umřel. Harry nesmí! Máme děti ! Potřebuju ho stejně jako on mě. Zlomilo by to mě i děti a hlavně Anne.
,, Dobrý den, jste Louis Tomlinson?" Zeptal se nějaký doktor na chodbě v nemocnici
,, Dobrý den,ano jsem. Měl by tu ležet můj snoubenec Harry Styles."
,, Ano jistě. Pan Styles utrpěl vážně poranění mozku. Má zlomená tři žebra a levou ruku přelomenou na třikrát."
,, Děkuji za informace, můžu jít za ním?"
,, Jistě je to 3 patro pokoj 354"
,, Děkuji tak nashle''
,, Nashle''
Šel jsem do jeho pokoje. Když jsem ho viděl nehybně ležet a kolem něj tolik přístrojů tak se mi  chtělo brečet. Nějakou chvíli jsem tam seděl. Chytnul jsem si jeho ruku. Ruku jsem mu zmáčkl. Opravdu jsem hodně vyměkl.
,, Harry strašně mi chybíš a i Mon to je naše dcerka, kterou sis adoptoval. Vždycky ti na ni záleželo a nechtěl jsi, aby ji někdo ještě ublížil. Hodně tě rozhodilo, když jsi se dozvěděl co se jí dělo než jsi si ji adaptoval. Potom jsme si adoptovali spolu Floura a Whole. Hnedka jak jsem se dozvěděl co se ti stalo tak jsem se rozbrečel a šel za kluky kteří se mě snažili utěšit. Nechci nikdy o tebe přijít. Už teď to je pro mě těžký i když vím že by jsi měl být snad v pohodě. Já už půjdu abych informoval tvoji mamku co ti je,tak ahoj miláčku."
Líbl jsem jej na čelo a pošeptal mu
,, Miluju tě Harolde. Vrať se mi"
Musel jsem odejít, jinak bych se rozbrečel,což nechci. Šel jsem k taxíku. Ve vnitř již seděl Niall. Vyndal jsem mobil a vytočil  Anne.
A: Ahoj Louisi,víš už něco o Harrym?
L: Ahoj, teďka jsem od něj odešel.
Už jsem neudržel slzy takže celou dobu co jsem mluvil s Anne tak jsem brečel.
A: Řekneš mi co s ním je?
L: Proto ti volám, chci tě informovat co se s ním děje
A: Jsi hodný Louisi
L: Má zlomený 3 žebra,zlomenou levou ruku, měl otřes mozku a volnou tekutinu v hlavě. Nemá žádný vlasy. Nic se na tom nemění. Miluju ho se vším všudy.
A: Myslíš si že si nás bude pamatovat?
L: Prý nejspíše a nemám mu říkat, že mě požádal o ruku, aby to pro něj nebyl šok.
A: chápu to, Mon se mě pořád vyptává s kým mluvím, můžu ti ji dát?
L: Jo, s tou jsem chtěl mluvit taky.
M: Ahoj tati,jak je na tom Harry?
L: Bude v pohodě, ale nejspíše si nás nebude pamatovat. Dělá mi to starosti. Miluju ho. Nemá vlasy. Bylo to hodně špatný
M: Taky ho mám ráda a co mám říct Flourovy?
L: Mon mě na něm taky hodně záleží a doufám že si brzo vzpomene. Řekni mu, že je maminka nemocná
M: to já taky , já jdu za dětmi,tak ahoj a pozdravuj všechny.
L: neboj budu,tak ahoj
Zase se mi chtělo brečet. Počkal jsem chvíli, než mě přejdou slzy,aby se mi taky něco nestalo.

Názor? Bude Hazza v pohodě? Přežije to?