Náhradní rodiče

Lékař

Pohled Moniky
Ráno jsem vstala už za světla. Všechno mě bolelo,hlava třeštila. Opatrně jsem se posadila na postel. Chvíli jsem seděla. Usoudila jsem, že bych měla jít dolů a někomu z nich to říct. Vzala jsem kolem sebe deku a šla dolů.
,, Dobré ráno." Pozdravila jsem Nialla sedícího za žehlícím prknem
,, Dobré, jak ses vyspala?"
,,Potom co si přišel se mi už spalo dobře."
,,To jsem rád. Já to dožehlím a pojedeme jo?"
,, Dobře. Nialle.. já jen, fakt mi není dobře a celkem se bojím. Šel by jsi tam se mnou prosím?"
,, Jasně, půjdu. Prvně oběhneme doktory a pak zajdeme na policajty."
,, To by šlo."
,,Asi ještě úplně nemáš co na sebe co?"
,, Upřímně řečeno, nemám tady nic."
,, Podívej. Tady jsou nějaké dámské kalhotky a sportovní podprsenka. To si vem. Jdi si to zatím obléknout. Donesu ti od Zayna nějaké rifle a mou košili prozatím. Může to tak být?"
,, Zatím jo. Chci si pak sehnat nějakou brigádu, abych si mohla koupit něco na sebe."
,, Princezno. Na brigádu klidně jít můžeš, ale oblečení koupíme nějaké dneska spolu. Vezmeme to při jednou. Musím nakoupit i spoustu věcí pro Harrietku a hodila by se mi pomoc."
,, Dobře." Kývla jsem hlavou
Zašla jsem teda do koupelny.
,,Nialle?"
,,No?"
,, Můžu se ještě umýt?"
,, Můžeš. "
Rychle jsem ze sebe sundala věci a trochu se osprchovala. Usušila jsem se a oblékla si čisté spodní prádlo. Niall mi nechal oblečení před koupelnou. Všechno jsem na sebe natáhla. Zaynovi kalhoty mi padly jako prdel na hrnec což znamená víc než skvěle. Niallovu košili jsem si naštěstí přetáhla jen přes hlavu.
Vlasy mi Liam trochu zakrátil, takže když jsem na sebe pohlédla vypadala jsem úplně jinak než včera. Vlasy mají blonďatou barvu. V mém obličeji pociťuji také změnu. Konečně se můžu smát se správnými lidmi.
,, Princezno? Pojď piješ jahodový džus?"
,,No asi jo."
,, Pane jo tobě to sluší"
,, Díky."
Najedla jsem se jen trochu a vydala se k Niallovi do auta. Ten už byl v autě. Pravděpodobně něco řešil.
,, Tak se zapoutej a frčíme."  Na to jsem kývla a chvíli koukala z okna.
,,Jen aby jsi věděla,jsi už slečna Stylesová. Harry ti nechal přepsat příjmení."
,, Děkuju za upozornění."
Za deset minut jsme zastavili před místní nemocnicí. Prvně jdeme na chirurgii.
,, Dobrý den pane Horane,copak vás trápí?" Přišla za ním relativně mladá doktorka a potřásla si s ním rukou
,, Dobrý den paní doktorko Davidsová, mohla by jste prosím vzít slečnu Stylesovou na ambulanci? Má zranění na zádech. Zbytek vám už poví sama."
Řekl Niall a povzbudivě se usmál.
,, Jistě. Tak pojďte slečno. Chcete pana Horana sebou?" Koukla na mě a já svůj vyděšený pohled strhla na Nialla
,, Ne Mon, jdi sama jo? Jdu ještě za ředitelem nemocnice. Za chvíli jsem tu. Paní doktorka je hodná. Řekni jí všechno,co jsi řekla mě. Slibuju, že už to bude dobré."
,,Tak jo.  Pak se tu potkáme."

Doktorka se usmála a já jí teda následovala. Úplně se mi to nechce moc rozmazávat. Kluci by z toho,ale mohli mít pěkný problémy. Vešli jsme do obrovské ordinace. Vybarvena byla na světlounce zelenou barvu. Po stěnách viseli různé obrázky od dětí a také dvě skříňky. Jedna byla popsána. V té byli logicky stříkačky a jehly. Lehátko bylo v prostředku. Bylo potažené obvyklím jednorázovým prostěradlem.
,, Můžu ti ještě tykat? Nebude to vadit?"
Optala se mě
,, Můžete."
,,Tak dobře, teď se tě zeptám na trochu organizačních věcí jo.. Jaké je tvé celé jméno?"
,,Jmenuji se Lucie Monika Stylesová. K oslovení preferuji jméno prostřední."
,, Dobrá, datum a místo narození. Po případě i čas jestli jej víš."
,,Narodila jsem se 13.9.2001 v Bratislavě. V 0:05."
,, Výborně. Rodinná anamnéza?"
,, Babička měla cukrovku a později rakovinu slinivky. O ničem jiném nevím. Můj biologický otec je mrtvý zastřelil se před pěti lety a matka je už deset let v kriminále za ublížení na zdraví."
,,To mě mrzí. Takže jsi byla šest let v domově?"
,,Ano. Teď bydlím s adoptivním rodičem.  Jmenuje se Harry Edward Styles."
,, Super. Žádné léky nebereš?"
,,Ne."
Doktorka klapala do počítače jak zběsilá.
,, Támhle na tu židli si odlož. Sundej si košili i podprsenku. Pak se zde polož. Nejlépe na břicho. " Usmála se
,, Dobře." Měla jsem slzy v očích, když jsem se měla vysvlékat.
Vše jsem si sundala a lehla si na břicho dle jejich pokynů.
,,Kdo ti to udělal? " Zeptala se doktorka
Chvíli jsem mlčela,ale pak promluvila,
,,Stalo se to před čtyřmi dny. Z domova jsme se sem dostali až na večer,tak jsme sem je-li až ráno. V domově za mnou pravidelně docházeli tři chlapy."
,,To oni tě bili??"
,, Nejen to. Něněkokolikrát mě znásilnili. Nanaposledy včera." Mčela jsem
,, Řekla jsi to někomu?"
,, Niallovi. V noci jsem měla vysokou horečku. Možná mi jde do těch zad jde zánět."
,,Na to ti napíšu antibiotika. Teď ti to ošetřím. Mám kouknout na chodbu jestli tam není pan Horan?"
,, Jestli bude tak hodná? Chci,aby tady byl se mnou."
,, Jasně. Až to zalepím tak si stoupneš a já se podívám jak to vypadá jo? Vidím i tak, že jsi samá modřina. Budu tě muset poslat ještě na gynekologii."
,, Počítám s tím."
Doktorka se usmála a postříkala mi celá záda desinfekcí.
Pak odběhla za dveře.
,,Pan Horan pojďte si dál. Posaďte se támhle na židli. Monika se stala obětí sexuálního zneužívání. Vypsala jsem žádanku na gynekologické vyšetření. Tady máte recept na antibiotika. Bude to brát třikrát denně. Ráno, v poledne a večer. Každopádně teď bych doporučovala jí nechat minimálně tři týdny doma. Má toho víc než dost. Mon pojď se postavit."
Postavila jsem se snažila si úkryt svá prsa. Tak moc jsem se za ně styděla. Viděla jsem na sobě spoustu modřin a vytisklé zuby od těch nechutných prasáků.
,, Sledujte, tady tyto modřiny co má u žeber jsou staré tak i tři týdny. Záda má staré tak tři dny. Budu volat policii. Mon ty se v klidu obleč. Teď spolu půjdete nahoru do patra. Zaklepete na sestertnu a oni vás pustí do ordinace hned.
Pak se sejdeme v zasedačce ředitele. Budou tam i policajty. Všechno řekneš a už to bude dobré."
,,Tak děkujeme. " Řekl Niall a čekal na mě než vylezu

Názory?
Jak vnímáte vztah mezi Niallem a Monikou?