Piškoty

343 16 5
                                    

Všichni jsme se sešli u snídaně. Najedli jsme se společně. Whole seděla již v židličce a házela po Louisovi piškoty a strašně se u toho řechtala. Když holky vstali tak jsem se jich zeptal co chcou ke snídani. Obě si vzali ovocný salát. Potom jsem se šel taky nasnídat. Za chvíli přišel Louis z ložnice,kde se byl obléct.
,, Ahoj zlato" pozdravil mě Louis
,,Ahoj miláčku. Dneska bez tebe nespím"
,, Kroť se" okřikl na mě
Potom přišel za mnou a obejmul mě ze zadu a dal mi pusu na krk. Šel si připravit snídani a pak si sedl vedle mě.
,, Jak se ti tady líbí ?" Vyptával jsem se Danielle
,, Máte to tady hezký. Nejvíc obdivuji vaši koupelnu." Usmála se
,, Děkujeme" Řekli jsme s Louisem dohromady
,, Můžu si zavolat jestli by vám to nevadilo?" Optala se
,, Nevadí,klidně běž do pokoje a my si děti vezmeme do obýváku. Je tam pevná linka můžeš volat od tamtud."
,, Dobře tak děkuji" usmála
Potom co dojedla, zvedla se a šla do pokoje.
Po snídani jsme šli do obýváku si hrát s dětmi. Chvíli jsem si s nimi šel hrát a pak jsem šel na záchod.Mon v kuchyni umývala nádobí.Když jsem šel kolem pokoje tak jsem slyšel jak se Danielle s někým hádala předpokládám,že je to její máma.
D: Ahoj mami
M: Ahoj Danielle copak se děje?
D: Já už nechci chodit s Michaelem
M: Proč s ním nechceš být vždyť jste spolu šťastní?
D: Já s ním šťastná nejsem já jsem to je on hrála,aby jste nebyly sklamaný
M: Řekni my důvod proč s ním nechceš být?
D: Už několikrát mě zmlátil a byl na mě hrubý. Tahá si domů cizí báby.
M: Tohle by si nedovolil.
D: Nevíš jaký je , protože ho neznáš.
Slyšel jsem jak se v telefonu dohaduje její máma s tátou
T: Danielle neštvi a jdi za Michaelem
D: Nepůjdu za ním, nechci být znovu zmlácená
T: Neodmlouvej a jdu za ním nebo dostaneš ode mě výprask, který jsi ještě nezažila
D: Proč s ním musím být když mi ubližuje?
T: Víš,že máme dohodu, že se s tebou má jednou oženit. Přijď domů, promluvíme si.
D: Nech mě být! Znám to tohle řekneš a ještě mě k němu dovedeš.
Potom telefon položila a tak jsem šel radši rychle do obýváku. Když přišla Danielle tak si šla k dětem.
,, S kým jsi se hádala?"
,, S rodiči nemáme moc dobré vztahy"
,, Já jsem ten rozhovor slyšel"
,, Tak už víš asi co se děje a proč jsem takhle domlácená"
,, Opravdu půjdeš za ním když ti ubližuje?"
,, Nepůjdu nechci,by my znovu ublížil včera mi, to stačilo"
,, To je dobře."
,,Hazzo?" Přišla za mnou Mon
,,Co je ?" Koukl jsem na ní
,, Můžeme ven prosím?"
,,Jo můžete. A co děcka malý?" Optal jsem se
,,My by jsme si je vzali sebou."
Oddychl jsem si.
Řekl jsem jim, že si jedu něco vyřídit. Ale ve skutečnosti jsem jel za rodiči Danielle. Hned co jsem tam dojel tak jsem přemýšlel co jim řeknu. Zazvonil jsem a za chvíli mi otevřeli
,, Dobrý den" pozdravil jsem
,, Dobrý den, co tu chcete?"
,, Styles osobně. Potřebuju s vámi mluvit ohledně vaší dceři."
,, O co se jedná?" Vyděsil se její otec
,, Včera vaše dcera přišla s mou dcerou k nám domů. Byla celá modrá a zelená v obličeji. Na rukách má pohmožděniny zřejmě od provazu. Nechci to řešit venku. Mohu dovnitř?"
,, Jistě." Řekl chladně a pustil mě dovnitř. Pokynul mi abych si sedl na gauč
,,Ráno se mi svěřila, že jí i párkrát ublížil že pak neměla odvahu jít domů, aby jste ji neviděli jak vypadá."
,, Co vám je jako do toho?" Vykřikl ten chlap
,, Georgie,nech pána. Mohla bych prosím dceru vidět?"
,, Jo, domluvím se s ní a uvidíme. Ještě dnes zajdeme na policajty"
,, Dobře,jen ať přijde domů. Mám o ní starost "
,, Nevěřím, že by byl něčeho takového schopný udělat, známé se hodně dlouho" řekl její otec
,,On si umí dobře vymýšlet. Danielle se celkem divila, že nevíte, že je pryč. Tu máte číslo. Až se nad sebou zamyslíte tak vám pak dám vaší dceru na zpět a nashledanou"
,, Počkejte'' křikla na mě její máma
,, Tady máte nějaké její oblečení. Ať se mi pak hned ozve prosím."
Kývl jsem.
,,Asi se divíte proč do toho zasahuju. Mám dceru. Zhruba stejně starou. Máme jí z domova z malého státu uprostřed Evropy. Znásilňovali jí tam pravidelně. Nechci aby takhle dopadla další dívka."

Hnedka za mnou zabouchal dveře, pak jsem jel hnedka domů.

Bojí se Hazzouš oprávněně? A co Danielle? Jak to všechno dopadne?

Náhradní rodičeKde žijí příběhy. Začni objevovat