Mikyna

236 15 1
                                    

Dan šla volat mámě a tátovi. Jsem sama seděla ve své chatě - ve své posteli. Slzy se mi kutálely. Zalehla jsem do postele a k svému tělu jsem si přitáhla nohy. Bylo mi smutno. Z kufru jsem si vytáhla ohromnou Louisovu mikinu a zabalila se do ní.
Zavřela jsem oči a vzpomínala:
Děcka jsme vysvlékly, Niall si vzal Floura s Whole a my si vzali spící Harrietku do našeho pokoje. Danielle lehla brzy.
Liam se v té posteli pořád převracel.
,,Lilo? Mohli by jsme si prosím promluvit?" Řekla jsem
,, Jasně. Půjdeme asi do zimní zahrady? Vezmu deku a uděláme si kakao jo?"
Usmál se
,, Dobře. Já si ještě skočím na záchod a hned přijdu." Usmála jsem se na něj
Sedli jsme si spolu do zimní zahrady.
Byl tu gauču.  Když už byli zhruba dvě ráno se Liam zvedl a prohlásil:
,,Budeme tu spát ? Donesu peřiny z Niallovýho pokoje."
,, Klidně."
V tuhle chvíli jsem se cítila líp.
Jakmile si lehneme, řeknu mu co mě trápí.
Liam tu zapl elektrický radiátor. Trochu jsme si narovnaly peřiny na gauči.
Lehla jsem si blíž ke zdi a Liam hned za mě.
,, Můžu k tobě blíž?" Zeptal se
,, Můžeš."
Trochu jsem se nadzvedla a přisunula k němu.
,, Tebe něco trápí?" Zeptal se hned když mi setřel slzy z očí
,, Mám strach." Přiznala jsem
,,Z čeho?"  Optal se a pohladil mě
,, Toho, že se všechno bude opakovat. Že mě někdo pošpiní a Harry s Louisem mě už doma nebudou chtít."
,,Co to povídáš zlato? Jednou si jejich, pořád si naše. Já tě budu milovat do konce svého života." Řekl,dal mi pusu na čelo a smotal si mě do obejmutí
,, Budu špinavá.. už jste mě jednou viděli.."
,, Už se to nestane. A jestli se o to jen někdo pokusí, vlastnoručně ho pověsím za koule do průvanu a rozhoupu jej."
,, Slibuješ?"
,, Ano zlato. Už se tě nikdo nedotkne." Řekl a líbl mě jemně na tvář

,,Co se děje Mon?" Přišla za mnou Dan
,,Nic, jen chci mluvit s Liamem. Je to můj nejlepší přítel... Potřebuju jej." Řekla jsem

,,Tak mu zavolej.  Půjdu teď do jídelny nás zapsat do týmu." Usmála se a podala mi mobil

Hned jsem vytočila Liamovo číslo.
M: Ahoj Lilo, mohl by si se mnou teď mluvit?
L: Ahoj princezno,jak se máte?
M: Potřebuju tě...
L:  Tak chvíli počkej, chatu máš 47. Přijdu a řekneš mi co se stalo. Domů pojedu až ráno.
M: Děkuju

Položila jsem hovor a čekala. Za chvíli se ozvalo ťukání na dveře.
,, Dále."
,,Mon, princezno. Co mi to děláš? Víš, že budu muset odjet."
,, Já se strašně omlouvám,ale potřebuju tvoje obejmutí." Šeptala jsem
,, Jasně, pojď sem ty můj medvídku." Usmál se
,,Co se stalo?"
,,My byly na obědě - vedle nás ve chatce jsou nějaký dvojčata Tomlinsonovi. Daisy a Phoebe. Ona na mě chrstla polívku."
,,Chválně?"
,,Jo."
,,Hele tak tohle jí nedaruji. Jsou to Louisovi sestry. Netuší, že jsi jeho dcera."
,,Lilo,nech to být. Chci mu to pak říct."
Usmála jsem se
,,A už nebudeš smutná? Jinak tě zlechtám" Usmál se zpět
,,Nee jen to ne. Už je to dobrý. Děkuju ti. A taky za to na London Eye.. víš já normálně závidím, té holce co si získá tvé srdce. Jsi hodný, milý, chápavý dokážeš mě rozesmát dělat se mnou blbiny. Pamatuješ jak jsme před měsícem běhali venku v té šílené bouřce?" Zasmála jsem se

,,Mon pojď domů! Liame aspoň ty měj rozum." Pokřikoval Harry ze dveří
,, Vždyť už jdeme. Nebuď tak upjatej Harolde!" Křikl na něj Liam
Venku se ozývali hromy čím dál víc.. doma jsme se umyli a hráli karty.

Jelikož Vás mám ráda vydávám část!

Líbí?
Mám něco vylepšit?


Náhradní rodičeKde žijí příběhy. Začni objevovat