Náhradní rodiče

Škola

Pohled Mon

Ráno jsem se po dlouhé době vzbudila úplně vyspaná. Liam ležel vedle mě a už byl vzhůru také. Úsměv měl jako sluníčko.

,, Dobrý ráno, koukám, že si taky pěkně vyspal viď?“ zvedla jsem se a svoje modré oči jsem zabodla do jeho hnědých, které mi připomínaly čokoládové pralinky.

,,Dobrý i tobě. Vyspal jsem se krásně. Nerad to říkám, ale musíme vstát princezno. Prvně zajedem s Flourem do školky. A my pak spolu jdeme do školy.“ Usmál se

,,Fajn.“ Usmála jsem se na něj a vylezla vzbudit Floura.

,,Flo, pojď vstávat školka volá.“ Jemně jsem s ním zaklepala

,, Jo, už jdu. Kde mám oblečení?“

,,Liam ti ho sem podá. Něco budeme muset udělat s tvýma vlasama.“ Podotkla jsem

,, Nechci je ustříhat plosím.“

,, Nebudeme je stříhat, vždyť by to byla škoda. Uděláme ti drdol jak nosil Harry. Může být?“

,, Jo.“

Plácly jsme si na to a každý jsme se oblékly. Liam byl již v kuchyni a chystal snídani.

Na sebe jsem si teda natáhla jednu z bílých košil, bílé ponožky, černé boty a sukni.

,,Liame? Zavážeš mi tu kravatu. Já to neumím.“ Vydechla jsem těžce

,,Jo pojď sem. Flour už je načesanej jak si řekla a právě snídá.“

,,Jdu.“

V kuchyni hrály písničky kluků myslím, že právě Stockholme syndrome.

Sedla jsem si na židli. Nelekni se upletu ti cop.Nesmíte chodit s rozpuštěnými vlasy.“

,,Proboha, to je horší škola než vězení.“

,,Mám ten samý pocit. Při nejhorším tě dáme jinam.“

,,Dobrý.“

Liam mi upletl opravdu nadýchaný cop a kravatu zavázal hned na poprvé. On byl v obleku a děsně mu to slušelo. Pochybuju, že by se mnou někdo tak pěkný a přátelský chtěl být.

,,Děcka, věci jsou v autě, musíme jet.“

,,Joo.“

S Flourem jsme rychle vyběhli ven div jsme se nepřizabily.

Nasedli jsme do auta a vyjeli ke školce. Počkala jsem v autě protože Flour do školky jde rád a už nebrečí. Mezi dveřmi se s ním Liam rozloučil. Do ruky mu dal pytel lízátek a každý šel svou cestou.

Pak tedy nastává problém – já a škola. Jakmile jsme zastavili před tou věznicí mě přepadl strach. Vyndala jsem si z auta batoh a dala si ho na záda. Liam vylezl z auta a zabouchl. Nasadil si na hlavu klobouk a nabídl mi ruku. Zakroutila jsem hlavou a tiše jsem ho následovala. Po chodbě jsme míjely spoutu zvědavých očí něž jsme našly ty Danielliny.

,,Ahoj.“ Pozdravili jsme oba

,,Ahoj Moni ahoj  Liame. Pojďte do třídy.“

,,Kudy?“

,,Rovně na konec chodby a dveře vlevo je to učebna 1D.“ řekla jako by se nic nedělo

,,Okey.“

S Liamem jsme šli do třídy. Sedělo to celkem dost holek. Třída byla poměrně velká.Samosebou si tady hned mezi sebou holky začaly špitat.