Psychopat [TodoDeku]✓

•15•

Už chci být doma pomyslel jsem si zatímco jsem rychlím tempem šel po chodníku.

Po chvíli jsem před sebou uviděl vysoký, světle oranžový panelák.

Vešel jsem dovnitř, a začal si chystat klíče.

„Jsem doma" řekl jsem těsně po tom co jsem otevřel dveře od bytu.

„Haló?"

Sundal jsem si boty, a porozhlédl se po bytě.

„Mami jsem doma" řekl jsem ještě jednou.

Otevřel jsem dveře od jejího pokoje, a uviděl ji jak leží v posteli.

Musí být unavená pomyslel jsem si, a potichu dveře zavřel.

Vešel jsem do svého pokoje, sundal si batoh a sedl si na postel.

Zhluboka jsem se nádech a zase vydechl.

Nebudu to řešit...

Už ho nikdy neuvidím, takže na tom co se stalo dnes stejně nezáleží.

„Nezáleží na tom" řekl jsem si pro sebe, a lehl si zády na postel.

Zavřel jsem oči, když v tom mi z ničeho nic cinkl mobil.

Huh?

Sedl jsem si, a vzal telefon do ruky.

Otevřel jsem zprávy, a uviděl dvě nepřečtené SMS.

???: Dobrý večer, doufám, že vás neruším.

???: Chtěl jsem se zeptat, kdy máte čas?

Midoriya: Omlouvám se, ale nevím kdo jste

???: Ten kluk z obchodu, podal jsem vám občanku.

Vlastně já mu to číslo nakonec dal, že?

Midoriya: Už si vzpomínám...

???: Tak kdy máte čas?

Jen jsem si nad tou zprávou povzdechl, a začal odpovídat.

Midoriya: Mám čas pouze o víkendu

???: Jak to?

Midoriya: Takto

Midoriya: Taky mám svůj osobní život a brigádu, takže mám čas pouze v sobotu a neděli

???: Dobře nevadí.

No ještě aby jo uchechtl jsem se, a čekal co odepíše.

???: Takže se můžeme sejít v sobotu?

Midoriya: Asi

???: Asi?

Midoriya: Můžeme, a kde?

???: Kde bydlíš?

Midoriya: To ti nebudu říkat

???: Proč ne? :(

Midoriya: Protože tě neznám, že by?

???: Tak kde se chceš sejít, a v kolik?

Midoriya: O půl čtvrté u kina?

???: Oki to by šlo ;)

Midoriya: Fajn

Midoriya: A můžeš mi aspoň říct jak se jmenuješ?

???: Až v sobotu 🤫

Midoriya: No dobře teda...

Hned na to jsem mobil vypl, a šel se do kuchyně něčeho napít.

Napustil jsem si čistou vodu, a napil se.

Zítra je pátek?

Podíval jsem se do kalendáře, který nám visel na stěně.

Jo je pátek.

„Izuku ty už jsi tady?" ozval se mámin hlas.

„Už asi dvacet minut" zasmál jsem se.

„Chceš udělat kafe?"

„Asi bych si dala, děkuju Izuku" usmála se, a já jí úsměv oplatil.

„Jo mimochodem dneska se po tobě ptala Todoroki."

„Rei?" zeptala se, a já přikývl.

„Říkala, že by tě chtěla zase někdy vidět, tak jsem jí dal tvoje číslo, nevadí?"

„Jasně, že ne" usmála se, zatímco jsem jí podával hrnek s kávou.

„Tak já jdu teď do svého pokoje" řekl jsem, a přitom nesmyslně pohodil rukama.

„Jen běž" zasmál se, a já opustil kuchyň.

„Je pátek, takže máme jenom sedm hodin" zamumlal jsem si pro sebe, a začal si chystat učivo na další den.

Zbytek dne jsem nic zajímavého nedělal.

Prostě jen koukal na to co bylo právě v televizi.
____________________________________

Ráno jsem se probral vcelku pozdě.

Rychle jsem vyběhl z pokoje, a začal se chystat do školy.

Nasnídal jsem se, převlékl se z pyžama do školní uniformy, vyčistil si zuby a hned na to jsem byt opustil.

Stíhám?

Podíval jsem se na mobil, abych zjistil kolik je hodin.

Jasně, že nestíhám!

Dal jsem si mobil zpátky do kapsy, a co nejrychleji běžel ke škole.

Po necelých osmi minutách jsem se ocitl před vysokou školní budovou.

Vešel jsem dovnitř, a co nejrychlejším tempem jsem došel, až do třídy.

Usedl jsem na své místo u okna, když v tom se ozval zvuk školského zvonku.

Všichni ve třídě si sedli na svá místa, a čekali na příchod učitele.

Moc nevím co sem teď psát, takže...

Zatím bye 🇵🇱❤️🥦.