Psychopat [TodoDeku]✓

•26•

Otočil jsem se na mamku, která mě nechápavě sledovala.

„Povídali jsme si, prostě jsem si povídali" řekl jsem a máma jen nechápavě zavřela dveře a odešla.

Oddychl jsem si a otočil se zpátky na Todorokiho.

„Co to mělo znamenat?" řekl jsem potichu aby to ty dvě neslyšely.

Došlo mi, že nemůže odpovědět, tak jsem se chystal ruku z jeho pusy oddělat.

Jenže to už chytl moji ruku za zápěstí, tak abych ji nemohl oddělat a jazykem mi olízl prst.

„H-h-hej?!"

„C-co to d-děláš?" vykoktal jsem ze sebe a couvnul od něj dál, načež jsem se dostal z jeho sevření.

Okamžitě mi zrudly tváře, když se naše pohledy střetly.

„P-proč jsi to udělal?" řekl jsem a prst si otřel o kraj trička.

„Proč asi."

„Jak to mám vědět?"

„Protože tě miluju."

Cože?

„U-uvědomuješ si co říkáš?" vypadlo ze mě.

„Naprosto" řekl a přitom se mi stále díval do očí.

Během chvilky se ke mně přiblížil, a já jen čekal co udělá.

Všiml jsem si, že pootevřel rty a já hned nato zavřel oči.

Znovu už ne...

„Neboj neudělám to" řekl z ničeho nic s já oči otevřel.

Nevěřícně jsem se na něj díval, a čekal co udělá.

J-je moc blízko.

Byli jsme u sebe tak blízko, až se naše nosy dotýkaly.

„Myslím to vážně" řekl, a já ho pouze zaraženě sledoval.

„Nebo snad chceš abych tě políbil?" uchechtl se, a prstem mi přejel po rtech.

„T-to jsem nikdy neřekl" zamumlal jsem.

„Tvůj obličej to říká dost zřetelně" řekl a já se zarazil.

„O čem to sakra mluvíš?" zeptal jsem se nechápavě.

„To je jedno" řekl a odtáhl se.

Seděli jsem naproti sobě a nikdo nic neříkal.

„Jsi kluk" vypadlo ze mě.

„To vím taky" zasmál se.

„Já jsem taky kluk" řekl jsem o něco potišeji.

Na tohle mi nic neodpověděl.

„Tak proč říkáš takovéhle věci?" znovu jsem prolomil to ticho mezi námi.

„Už jsem to říkal, miluju tě Midoriyo" řekl a mé tváře nabraly dost viditelné odstíny červené.

„To není možné" řekl jsem s mírně sklopenou hlavou a zatnutými pěstmi.

„Vážně teď čekám na moment, kdy se začneš smát a řekneš, že to byl vtip" dodal jsem.

„Proč mi nevěříš?" zeptal se.

„Protože to není pravda."

„Je to pravda" řekl.

„Todoroki..."

„Zamyslel ses vůbec, jak se teď cítím já?" podíval jsem se na něj a čekal jestli něco řekne.