Kylie Duston

"Byl opilý"

Celý den jsem se Mika ztranila. Šla jsem s Leem na výlet do města. Všechno jsem mu řekla a on se tomu hrozně smál.

Bála jsem se ho vidět. Nemyslím si, že by mi něco udělal, ale spíš že....

Já ani nevím proč, ale prostě ho nechci vidět.
S Leem jsme šli na pizzu. A bylo to s ním úžasný. Furt jsme se smáli a povídali si o smysle života. Chodit s ním by bylo jako v pohádce. Bylo by to úžasný. Ale nevím, nechci s ním chodit. Už jsem vám vysvětlovala proč.

Přemýšlím, jestli mám dát Mikovi druhou šanci.

Mění se. Za celou dobu, co tu jsme, to dělal jen se mnou a Ann. To je změna!

Možná bych to s ním ještě zkusila.
Uvidím večer. Asi si s ním promluvím.

••••

Večer. Ano ten osudný večer. Po večeři jsem mu napsala

Kylie:
Sraz za 20 minut na terase před recepcí.

On si to jenom zobrazil. Ale byl tam.
Stojí tam. Přišel asi 5 minut pozdě, čekala jsem za rohem, abych byla jakože "nedostupná".

"Miku, proč jsi mi to udělal. Mám tě ráda. Tu facku jsem trochu přehnala, ale zasloužil sis to. Co kdybychom tomu dali druhou šanci?"

Bála jsem se jeho reakce. Ale byla překvapivě dobrá. Usmál se. Už chtěl něco říct.

"Ne ty krávo. Co si o sobě myslíš, že si nějaká vyjímečná?! Hovno!"

Dal mi facku. Další. Shodil mě na zem. Kopl mě do břicha. Začla jsem brečet. Měla jsem zavřené oči. Svlíkl ze mě všechno. Ještě do mě párkrát kopl. Nemohla jsem se zvednout. Nechal mě tam.

••••

Někdo mě zvedl odnesl mě do postele. A oblíkl mě do trička. Přikryl mě, byla mi zima. Bála jsem se otevřít oči.

Pak jsem se pomalu koukla. Seděl na posteli. Lee ne ten hajzl. Koukl se na mě. Hned se mě zeptal, jestli jsem v pořádku. Všechno jsem mu řekla. Nechtěla jsem mu lhát.