,,Cože?" vyprskl jsem smíchy. Cizinec se jen tupě usmál, zdánlivě mu připadalo trapné, abych se smál jen já.
,,Hah, máš ze mě srandu," řekl s podtónem smutku. Když jsem se nepřestával smát, rozesmál se taky, ale po chvíli jsem nerozeznal, zda pláče či se směje. Schoval si tvář do dlaní a ignoroval mě.
,,Vždyť to snad ani nejde," namítnul jsem a pokoušel se podle zvuku zjistit, jak se cizinec cítí.
,,Ale jde," zvedl chlapec hlavu a po slzách nebylo ani stopy. ,,Jde to až moc dobře."
ČTEŠ
Cizinec
FanfictionNetušil jsem, že potkám někoho jako ty. Ty jsi ve mně našel lásku, já v tobě kamaráda. Z poloviny tě nesnáším, ale stejně bez tebe nemohu být. Nakonec... Jsem rád, že jsme ti s Chiaki pomohli. ~ !Pravopisné chyby! !Odlišné chování postav! !Má nesch...
