XXI.

64 12 0
                                    

Nagito mě tiše sledoval a v hlavě si promýšlel svá další slova.

,,Potřebuješ ještě něco?" zeptal jsem se, jelikož mi bylo z toho ticha trapně.

,,Naděje v tobě je vskutku úžasná a já se do ní asi zamiloval," usmál se a nechal mě tam zmateného stát.

Docela mě naštval, mohl mi alespoň vysvětlit, jak to myslí. Se svraštěným obočím jsem dumal nad významem jeho slov a zároveň toho bělovláska proklínal. Moc dobře věděl, že mě tím takhle zmate.

Co tím asi myslel?

CizinecKde žijí příběhy. Začni objevovat