Kingdom of Dreamers (Dream SMP Kingdom au)

Pár stolů od tebe

Ahojte, vítám vás u nové knihy. Pro ty co nečetli popis pod knihou: Příběh bude obsahovat boyxboy narážky, je to na existující fandom, vlastním pouze příběh a místo. Jelikož v Dream SMP jsou reální lidé, hodlám používat pouze jejich minecraftové postavy.  Veškeré ilustrace zde budou patřit mně i s obalem, pracuju na některých společně se svou dobrou kamarádkou @Kusalenka kusalenka. Doufám, že se vám kniha bude líbit UwU.

Dream

Procházel jsem svým palácem. Mé kroky se rozhléhaly halou. Oči mrtvě sledovaly jen jeden jediný bod, zatím co má mysl plula někde vesmírem. Na boku hlavy mi držela má maska a za mnou vlál zelený plášť. V hlavě mi zněla jediná věta, kterou mi dnes při obědě řekla má matka: ,,Brzy budeš král, měl by jsi si najít někoho, kdo bude vládnout po tvém boku." Zbytek vzpomínky jsem vytěsnil do rohu své mysli, protože tam už jen bylo vysmívání se od mé mladší sestry Dristy. Lehce jsem si povzdechnul. Nevěděl jsem, co mám dělat. Napadl mě jen jeden spásný nápad. Byla to jedna z mála možností, co by mohla fungovat, ale nejdříve jsem se o ní musel s někým poradit. Vlastně ne jen tak s někým, přímo s jedním z mých nejlepších přátel. Mé nohy samy věděly, kam chci, takže než jsem si to stačil uvědomit, už jsem klepal na jeho dveře. Chodbou se rozeznělo dunivé "BUM BUM" já poté jen v tichosti čekal.

Za dveřmi bylo slyšet zaskřípání postele a poté podpadky pánských bot, jak ťukají při chůzi o podlahu. Tmavé, dřevěné dveře se pootevřely a mezi nimi na mě vykoukla hnědovlasá hlava, pod čenou kapucí. ,,Bade!" vydal jsem ze sebe nadšeně. ,,Co potřebuješ?" Ozval se jeho jemný hlásek, vypadal ale stejně lehce zaneprázněně. Nejspíš jsem ho zrovna vyrušil z jeho čtení, whups. ,,Potřeboval bych se s tebou o něčem poradit. Mohu dál?" Bad se na mě zespoda podíval očima, kterýma jasně naznačoval, že by rád pokračoval v činosti, kterou doteď dělal. Po půl minutě si však lehce povzdechl a poodešel od dveří. Asi pochopil, že já bych tu stál klidně i hodinu, dokud by mi to nesvolil a kdyby nesvolil, svolil bych si to sám. Hehe. ,,Zajisté, Vaše výsosti."

Zazubil jsem se a vešel jsem dovnitř. Přestože byl celý hrad spíše v šedé a zelené barvě, Bad měl pokoj tmavý. Podlaha byla z tmavého dubu, stejně tak i nábytek, povlečení na posteli bylo černé a jedinou jinou barvu, kterou by se tu tak dalo najít, by byla červená a to na krajích závěsu. Posadil jsem se na postel a pozoroval ho, co udělá. On jen zavřel dveře a posadil se vedle mě. ,,Tak, co jsi potřeboval? Je to o tom tvém budoucím sňatku?" Vykulil jsem na něj oči. ,,Týjo Bade, jak to víš?" On se na mě lehce nervózně podíval. ,,Vždyť jsem celou dobu seděl pár stolů od tebe." „Nemyslíš židlí?" Zeptal jsem se ho nechápavě. „Nemůžu sedět u královského stolu, jsem jen tvůj osobní strážce." „Ajo vlastně. Ale zpět k té věci. Potřebuju poradit, zda by šlo takto udělat námluvy."

Muž si rukama v černých rukavicích sundal kapuci a líp se na mě podíval. ,,Poslouchám." Zhluboka jsem se nadechl. ,,Chci uspořádat souboj o mou ruku." ,,Teda Dreame." Začal Bad s překvapením v hlase. ,,Tenhle nápad jsem od tebe nečekal." ,,A začalo by to přehlídkou krásy." ,,Tak tohle už zní jako ty." Bad si lehce povzdechne. ,,Vždyť to je hrozně povrchní." Lehce jsem se ušklíbl. ,,Tak nemůžu přece dopustit, aby byl vedle mě někdo, kdo by kazil mou posvěst. Jsem přeci silný a samostaný žen- ted princ." Bad se jenom pousměje. ,,Jak si přejete Vaše výsosti."

,,Takže, představoval bych si to takto." Postavil jsem se a začal okolo sebe lehce rozhazovat rukama. ,,Byli by zváni všichni a opakuju VŠICHNI! Tedy ne všichni, jen ti co mají v žilách modrou krev nebo pracují v království. Všichni, kdo by prošli prvním kolem, by poté dostali nějakou pěněžní odměnu za účast, možnost zvýšení hodnosti nebo práce u mě na hradu, čím dál by se dostali, tím víc  a lepší by to bylo. Poslední, by získal půlku království a mou ruku." ,,Když by to vyšlo a mezitím bychom nezbankrotovali. Jak by jsi rozhodl o tom výtězi?" Otočím se na Bada. Ten na mě lehce pokukuje ze své postele, přejdu k němu rozzářeně blíž. ,,To vymyslíme zapochodu. Teď, pojďme hledat lidi!" Bad se lehce pousměje. ,,Dobrá, Vaše výsosti."

660 slov