Kingdom of Dreamers (Dream SMP Kingdom au)

Jasně... Pokoj zní moc fajn! Tubbo, jdem do pokoje

Okeeey tak kapitola je zase jako obvykle. Hádejte kdo nešel do školy, protože má od včerejška na boku vyříznuté znaménko a má ode dneška napůl růžové vlasy? Heh, celkem teď soucítím s Technem. Ještě mi chybí koruna s pláštěm a prašečí lebkou. No, ale teď už ke kapitole, za týden ahojte UwO.

George

Viděl jsem, jak Dream padá k zemi. Karl s Badem k němu rychle běželi. Bad ho podchytil, zatím co Karl kontroloval, jak na tom je. ,,Omdlel, nejspíš vyčerpáním." Řekl po chvíli Karl. ,,Musíme ho přenést na ošetřovnu." Řekl zase Bad s pohledem na princovi. Karl však zavrtěl záporně hlavou. ,,Nemůžu tu nechat nápadníky bez dozoru." ,,Ale jo! Můžeš." Skočil mu do toho Jschlatt. Ani jsem si nevšiml, že tu šel taky.

Nevím co mě to popadlo, ale vstal ze židle a vyřkl jsem: ,,Já Badovi s Dreamem pomůžu." Všechny pohledy se stočily na mě. Ihned jsem začal v hlavě trochu panikařit, co jsem to zas řekl, proč jsem to zas řekl a litoval jsem toho, že nemám na puse izolepu nebo něco, co by mi zamezilo mluvit. Bad s Karlem si vyměnili váhavé pohledy. ,,Já vám taky pomůžu." Přidal se ke mně Wilbur. ,,Tak fajn, ale jen vy dva." Zarazil to rychle Karl, než by nakonec doprovázela Dreama na ošetřovnu celá skupina.

,,George a Wilbur pomůžou Badovi odvést a ošetřit Dreama. Ostatní půjdou se mnou k pokojům." Na to Tommy otráveně zabručel. ,,Už zaseeee? Tam jsme furt. Nemůžeme ven?" ,,Tommy," Vložil se do toho Wilbur. ,,poslouchej Karla nebo tě dám na starosti Technovi." Blonďatý klučina se očkem podíval po svém starším bratrovi, ze kterého ještě trochu vyprchávala jeho krvelačnost. Tiše seděl shrbený na místě s pohledem, co by člověka donutil vyskočit z okna dřív, než by tě z něj vyhodil on sám. Tommy jen nasucho polknul a zasmál se. ,,Jasně... Pokoj zní moc fajn! Tubbo, jdem do pokoje." Zavelel a bez čekání se rozešel na chodbu. ,,Tommy počkej!" Zvolal na něj menší z dvojice a rozeběhl se za nevlastním bratrem.

Karl si jen povzdechl. ,,Tak jdeme." Zamumlal a mávnul na ostatní, aby šli taky. Na Fundym bylo vidět, že by tu taky nejraději zůstal, ale mohl po nás hodit jenom pohled, kterým nám přál štěstí a šel dál za Karlem. Já zatím poklekl k Dreamovi a sám mu zkontroloval pulz. Byl normální, naštěstí. Mezi tím se už vyprázdnila celá místnost. Bad princovi upravil jeho masku, aby stále zakrývala jeho obličej a podíval se na nás. ,,Jak ho přeneseme?" V tu chvíli mi došla slova. Sotva jsem unesl meč, natož abych unesl člověka. ,,Já ho vezmu." Řekl Wilbur, poklekl k Dreamovi a zvedl ho do náručí.

S Badem jsme jen zírali, jak ho s lehkostí držel a ani trochu mu to nedělalo problém. Asi to bylo i tím, že jako jediný z nás byl vyšší jak Dream. ,,Pojďme tudy." Bad se postavil a rozešel se na chodbu. S Wilburem jsme ho následovali. Po paměti začal procházet klikaté chodby, vědíc přesně kam jít, abychom nezabloudili. Přišel jsem si celkem zbytečně, když to já jsem se nabýdl a zatím je tu jen následuju jako psí ocásek.

Bad zahnul snad už po desáté, když jsme došli před větší dveře. Ty otevřel a došli jsme do velké místnosti, ta se dělila na cvičiště a ošetřovnu. Obě z míst byly vylidněné. Na cvičišti byly po stranách různé skříně a vitríny se zbraněmi a brněními. Uprostřed byl vyznačený čtverec pro souboj. Ošetřovna byla naopak plná skříněk s léčivy, bylinkami, obvazy a různými věcmi na ošetřování. Též tam bylo docela dost nemocničních lůžek, ty měly vedle sebe dvě židle, každou z jedné strany a od sebe je odděloval jenom bílí závěs.

,,Proč tu nikdo není?" Podivil jsem se a rozhlížel jsem se dál kolem. Wilbur zatím přenesl Dreama na jedno lůžko a posadil se vedle něj. Bad se naopak přemístil ke skříňkám. ,,Obvykle tu je pár služebných, ale ti se teď starají o zbraně a úklid místnosti, kde byl souboj. ty věci zrovna vracejí do Karlova pokoje." Nechápavě jsem zvedl jedno obočí. ,,Proč má Karl v pokoji vlastní zbraně a léky, když je toho mnoho tady?" Bad ke mě otočil hlavu. ,,Je to generál, má tam své osobní zbraně a ty tam byly i použity, protože jsou některé v o dost lepším stavu než ty tady a jsou taky méně využívané. A ohledně těch léčiv. Má strach z jehel, takže sem chodí málokdy a pro případ nouze má tedy u sebe vlastní lékárnu. To samé mám v pokoji já, ale to hlavně, když by to potřeboval Dream a já bych neměl čas tady někoho shánět s tím, aby mi dal co potřebuju."

Jenom jsem přikývnul hlavou, že to chápu, přešel jsem k lůžku, na kterém ležel Dream a posadil jsem se na volnou židli. Bad zatím našel ve skříňce, co potřeboval a přešel s tím k nám. Věci si položil na volnou část postele. Bylo tam pár obvazů, mastí a náplastí. ,,Mohli by jste mu zatím prosím sundat košili, než to tu dopřipravím?" Zeptal se nás. ,,No jasně." Odkýval jsem mu. Postavil jsem se a nadklonil jsem se na Dreama. Začal jsem mu knoflíček po knoflíčku pomalu sundávat košili. Ruce se mi třásly nervozitou. Cítil jsem na sobě Wilburův pohled. Když jsem dorozepl ten poslední, zapojil se i on. Ten chytil Dreama pod lopatkama a posadil ho, abych mu košili mohl sundat.

Stáhl jsem mu ji z ramenou, Wilbur ho na chvíli podchytil výš ke krku, abych mu ji mohl posunout níž a poté ruku vrátil zpátky na místo. Nakonec jsem mu stáhl rukávy z rukou a jeho košile byla dole. Omámeně jsem se na ní podíval. Jeden rukáv byl stále trochu od jeho krve. Složil jsem jí a položil na lůžko. Bad mezi tím už nachytal vše potřebné. Wilbur opatrně položil Dreama zpět na lehátko a pustil k němu Bada, co mu začal zkoumat ránu na ruce. ,,Tohle by snad mohlo stačit jen obvázat, rána nevypadá nijak hluboká." Bad si vzal do ruky dva obvazy. Jeden přiložil na ránu a tím druhým to obvázal dokola, aby to drželo. Poté se přesunul dál. Začal zkoumat různé modřiny a jiné rány. Sem tam něco namazal bylinkovou mastí. ,,Vypadá to, že žádné velké zranění neutrpěl. Nejspíš omdlel opravdu tou únavou."

,,Bade?" Karl vběhl do nemocniční části a namířil si to rovnou k princově pomocníkovi. ,,Ano?" Jmenovaný na něj otočil hlavu. ,,Potřebuju pomoct. Jak Dream zranil Technobladea, no... Vypadá to vážnější a obvazy na to moc nefungují. Nejspíš bude potřeba s tím udělat něco víc." ,,Chceš abych se mu na to podíval, zda to nepotřebuje zašít?" Karl přikývnul. Bad se na nás podíval. ,,Mohli by jste zatím dohlédnout na prince? Jenom to zaskočím s Karlem vyřídit." ,,Já jdu taky." Wilbur vstal ze židle. ,,Techno je přeci jen můj bratr a Gogy to tu jistě zvládne i sám." Nejistě jsem se podíval na stále spícího Dreama. Ale přikývl jsem. ,,Jasně, klidně běžte, já ho pohlídám." ,,Díky." Bad se na mě usmál a i s Karlem a Wilburem odešli pryč.

S povzdechnutím jsem se víc položil na židli. Nechápal jsem, proč tohle vůbec dělám. Možná protože jsem Dreama málem přizabil svým skvělým šermířským umem, když jsem mu div nesrazil hlavu? Sundal jsem si z hlavy své brýle a mlčky jsem si je začal prohlížet.

Přerušil mě pohyb vedle mě a zašustění oblečení. Trhnul jsem hlavou k Dreamovi. Ten ještě stále trochu omámený ležel na lehátku, jednou rukou se podpíral a tu druhou měl ve svých vlasech barvy špinavé blond. Brýle jsem si položil zase na hlavu a rychle jsem vstal. ,,Zůstaň ležet, Bad bude za chvíli zpět." Řekl jsem mu, připravený ho kdykoliv zarazit, když by chtěl vstát. On na mě otočil hlavu, stále měl na obličeji masku. Vypadal zmateně, že mě tu vidí. Pokud tedy přes tu masku mohl vůbec vidět. ,,Kde jsou ostatní?" Hlas měl slabý, trochu chraplavý. Líbil se mi. Ruce jsem složil zase k tělu. ,,Bad s Wilburem šli pomoct Karlovi ošetřit Technobladea. A-ale za chvíli by měli být zase zpátky." Dream se rozhlédl okolo sebe, nejspíš se ujišťoval, že tu opravdu nikdo jiný není. Pak otočil hlavu zas na mě. ,,Co se stalo?"

Uvažoval jsem, jak mu říct, že ho Sapnap sundal tím, že do něj trochu šťouchnul jedním prstem. ,,Omdlel jsi při souboji se Sapnapem." ,,A jak jsem se dostal sem?" ,,My- Wilbur tě sem přenesl." ,,Wilbur?" Dream vypadal dost zmateně. ,,Dreame!" Vypískl Bad a přiřítil se ke kamarádovi. Jakmile ale k němu doběhl, tak si nejspíš stihl uvědomit, že je na něj naštvaný a z radosti, že je Dream naživu se stalo to, že si založil ruce na hrudi a zamračil se. ,,Co jsem ti říkal o tom souboji?" Dream zabručel a padl zpět do postele. ,,Že je to blbý nápad." ,,A jak to dopadlo?" ,,Blbě." ,,Přesně tak." Na to Bad zase roztál a Dreama lehce objal, aby ho ještě víc nezranil. ,,Už takovéhle blbosti nedělej, víš jak jsem se lekl?" Princ ho poplácal po hlavě. ,,Fááájn, už nebudu dělat souboje bez toho, aniž bych se s tebou o tom poradil." Bad se na něj usmál. ,,Díky."

,,Pssst! Gogy!" Usylšel jsem něčí šepot. Otočil jsem hlavu a všimnul jsem si ve dveřích Wilbura. Ten na mě mávnul, ať jdu za ním. Rozešel jsem se tedy k němu. ,,Potřebuješ něco?" On jen přikývl. ,,Co kdybychom si vyrazili ven? Však víš, můžeme pokecat, líp se poznat, chápeš ne?" Podíval jsem se přes rameno zpět na Dreama, ten vypadal šťastně, když přišel Bad. ,,Tak fajn, hádám, že Bad to tu už zvládne sám." Usmál jsem se. ,,Super." Wilbur se na mě zazubil. Nevěděl jsem, co má za lubem, ale malá procházka ještě nikdy nikoho nezabila.

1551 slov