David zaklepal a společně vešli dovnitř.
J:Ahojte,už na vás čekal
Vstal a s úsměvem je přivítal.
J:Ahoj Davide
D:Ahoj
J:Ahoj Erďo,no z tebe už je velká holka
E:Ahoj strejdo,ráda tě vidím
J:Tak vás vítám u nás v Rubavě!
D:Děkujeme
J:Snad se vám tu bude líbit
E:No zatím jsme viděli asi nejhorší část Rubavy
D:Erďo!
J:Nech ji, ale jsou tu i krásná místa
D:Budeme si tu muset zvyknout,ze začátku to nebude lehký
J:Já vím,ale víte,že já a Bíba jsme vám kdokoliv k dispozici a cokoliv budete potřebovat,tak řekněte
D:To je od vás hezký,ale musíme to zvládnout sami
J:Mrzí mě,co se stalo...
D:Čas už nevrátíme..
Podíval se na Erďu a ta přikývla.
J:Jak to zvládáte?
D:Jak se dá,ale v Praze jsme prostě zůstat nemohli,všechno by nám je jen připomínalo
J:Ale chci abyste věděli,že na to nejste sami,máte nás a nebojte se přijmout pomoc
D:Díky strejdo,ale upřímně nemám rád,tady ty utěšovací rituály a litování
J:Vím,ale třeba Erďa
E:Zatím dobrý,snad to s bráchou nějak překonáme
J:Dobře,Erďo nechceš se jít zatím podívat po nemocnici?Nebo skočit do bufetu?Bude s Davidem mluvit o práci,tak..
E:Jo,stačí říct,že mám vypadnout
Jirka se naklonil k Davidovi.
J:Moc to nezvládá co?
D:Ne,ale nechce to nechat na sobě znát,uzavřela se do sebe a chce to překonat sama
J:V tom jste oba stejní,ale musíš jí furt opakovat,že na to není sama a že má tebe
D:Snažím se,ale víš,že já tady ty utěšovací a..víš co..věci neumím
J:Jo,ale občas jí řekni,že má tebe a že s tebou může mluvit o všem
D:Jo
ČTEŠ
Neodmítej Pomoc
Short StoryDavid se společně se svou mladší ségrou stěhuje z Prahy do Rubavy.V Praze si pro ně osud připravil to nejhorší,co může být... Dobrý vztah mezi sebou nemají, ale teď se musí spojit a táhnout za jeden provaz. Podaří se jim to?Najdou k sobě cestu?A co...
