David pak vstal a podal Mery kapesníky,aby se utřela. David si za ní lehl zpátky a hodil přes ně deku.
Mery si mu lehla na hruď a lehce lehce ho po ní hladila. David ji hladil po ruce a dával jí jemné polibky do vlasů.
D:Tohle jsem chtěl už dávno
M:Jo, jsem ráda že se to stalo
D:Škoda,že to tak nemůže být napořád
M:Jak to myslíš?
D:No,že bysme spolu žili,jako bydleli v jedné domácnosti, usínali vedle sebe,budili se vedle sebe a tak...
M:Kdo říká,že to tak být nemůže?
Mery se otočila na Davida a usmála se.
D:Chápu to správně?
M:Myslím,že oba cítíme k sobě to stejné,takže asi jo
David se nadšeně usmál.
D:Já...chtěl jsem ti to říct už dávno...Mery já tě mám moc rád...miluju tě..už nějakou dobu,ale bál jsem se,jak bys na to zareagovala
M:Davide já,to mám úplně stejně,už tě nechci nikdy ztratit a nechci nikoho jinýho
D:Jsme si asi souzení
M:Tojo
D:Jsem ani nevěřil,že jednou najdu tak skvělou holku jako jsi ty
M:Alee...
D:Nee fakt, umíš naslouchat,vyslechnut mě,pomoct mi,povzbudit..
M:Tak to by měl snad každý ne?
D:Každý to neumí, nevím komu mám za tebe poděkovat
Pevně ji objal a dal jí pusu na tvář.
M:Ty jseš moje zlato
D:A ty zase moje
Usmáli se na sebe a dali si velkou pusu.
Chvíli ještě leželi a pak už se rozhodli vstát,protože už bylo dost hodin a David musel už domů.
D:Nejraději bych tu s tebou zůstal
M:Taky bych se tomu nebránila,ale máš doma Erďu
D:Jo,já vím
ČTEŠ
Neodmítej Pomoc
Short StoryDavid se společně se svou mladší ségrou stěhuje z Prahy do Rubavy.V Praze si pro ně osud připravil to nejhorší,co může být... Dobrý vztah mezi sebou nemají, ale teď se musí spojit a táhnout za jeden provaz. Podaří se jim to?Najdou k sobě cestu?A co...
