Neumíme spolu mluvit

163 11 4
                                    

David se rozhodl,že ji půjde hledat.Zkoušel jí volat,ale nebrala to,nevěděl kam by mohla jít,protože přece jenom v Rubavě jsou chvilku, takže neznal žádnou její kamarádku,ani její oblíbený místo.
Zbývalo tedy,aby chodil po Rubavě a doufat,že ji najde.
Hledal ji asi 3 hodiny,prošel celý město,ale Erďa nikde.Nevěděl co má dělat,kdyby volal na policii,tak ti by hned volali sociálku,že se o ni neumí postarat.
Už to vzdal a šel směrem domů.
Z dálky viděl,že na schodech od paneláku někdo sedí,David šel blíž a poznal,že je to Erďa.
Erďa seděla s hlavou v dlaních.
D:Erďo?
Erďa se trošku lekla a podívala se na Davida.
D:Tady seš,sem rád že jsem tě našel,kde jsi byla?
E:Tak,jsem se toulala po Rubavě
D:Hele asi jsem to přehnal promiň
E:Ty promiň, můžu za to já
David si sedl vedle ní.
D:Erďo narovinu,my dva jsme si nikdy moc nerozuměli, já už jsem byl velkej bydlel jsem sám a ty jsi bydlela s rodiči.
Moc jsme se nenavštěvovali a pomalu ani nevěděli,že máme sourozence.
E:Hm..to máš pravdu
D:Neumíme spolu mluvit a když už jo,tak to skončí hádkou,ale teď jsme na jedné lodi a pokud osud chce,abysme spolu tady přežívali,tak se to musíme naučit
E:Jo
D:Já vím,že nejsem nejlepší brácha na světě,spíše naopak,ale budu se snažit,aby to mezi námi bylo OK,rodiče ti nenahradím,ale budu se aspoň snažit ti se vším pomoci
Erďa se na něj podívala.
E:Díky brácha, a to není pravda,jsi dobrej brácha a jsem ráda,že tě mám je s tebou sranda
David se usmál a objal ji okolo ramen.
Erďa se k němu přitulila.
D:Zas to,ale nebudeme přehánět jo?
E:Jo,pro začátek dobrý

Neodmítej PomocKde žijí příběhy. Začni objevovat