Předmluva

96 13 3
                                    

Tento příběh je asi ta nejspontánnější věc, kterou jsem kdy začala psát, nepočítáme-li výtvory z doby, kdy jsem ještě ani neuměla pořádně číst.  Ačkoli určité k sobě nepospojované prvky o zemi opředené tajemstvími daleko za mořem, plné nebezpečné magie a kultury inspirované staroorientálními státy, jsem v sobě měla už delší dobu, nikdy jsem tomu nevěnovala tolik pozornosti, kolik bych chtěla. Když jsem se ale zasekla ve svém rozepsaném contemporary, rozhodla jsem se si ho k sobě konečně víc pustit a ponořit se do všech těch nápadů, které se mi najednou začaly drát na mysl. Prolog jsem sepsala ještě ten večer, a když se další den objevilo Obálkobraní, za nímž stojí SoRaKim, a v něm nádherný premade od EvenetNed, brala jsem to jako znamení. Znamení pokračovat a hlavně se vrátit na wattpad.

Kromě holek ale ještě musím zmínit mou milovanou alkochrt, bez níž bych v sobě odvahu začít znovu publikovat nenašla. Každý potřebuje ve svém životě něco nebo někoho, kdo ho bude popohánět dál, a pro mě je to Adri. Děkuju ti za všechno. 

Taky nesmím zapomenout na grennyx, Stázku, Lucku a všechny ostatní, kteří si na mě vždycky udělají čas a tráví hodiny a hodiny diskutováním nebo pilováním mých příběhů.

Ale teatrálních průpovídek už bylo dost. Pokud máte chuť, vydejte se se mnou na cestu do Sirrenu. Možná se vám to bude zdát děsivé. Možná se budete chtít vrátit zpátky. Ale když uspějete a dokážete se před spáry čarodějek uchránit, nikdy na tuto výpravu nezapomenete.

Z písku a krveKde žijí příběhy. Začni objevovat