Innocent [Taekook]

41. [𝐧𝐨𝐧 𝐭𝐞𝐱𝐭𝐢𝐧𝐠]

Taehyung nevěděl, co čekat. Byl nervózní, pohupoval se z jedné nohy na druhou, a hrál si s kamínkem, který ležel na zemi pod ním. Postával před svým domem, kde na něj měli čekat kluci, jenže ti tu nebyli. Měli už pět minut zpoždění a on začal přemýšlet o tom, jestli to všechno nebyl jen blbý vtípek. Že by nic z toho nemysleli vážně? Co když to byl jen nepovedený fór a on jen naivně čekal?

Negativní myšlenky ho ale přešly, když uviděl dvě auta, plná jeho kamarádů. Viděl otráveného Namjoona za volantem, vedle nějž seděl rozesmátý Jimin. Podle Taehyunga neexistoval jediný den, kdy by se Jimin s Hobim neusmívali. Oba dva byli sluníčka celé jejich rodinky, a Tae kolikrát přemýšlel, jestli se jim někdy v životě stalo něco špatného. Zřejmě ne, protože nikdy nedali najevo žádný smutek nebo stesk.

V ruce svíral batoh, ve kterém měl pouze svůj oblíbený alkohol. Netušil, kam se to chystají, a tak si vzal jen to nejdůležitější. Jungkook mu záměrně neřekl, aby si vzal něco konkrétního, jako například pyžamo nebo kartáček. Vše pro něj měl nachystané. Pyžamo v podobě svého trika, čisté boxerky, které mu rád půjčí, a náhradní kartáček. Nezapomněl na nic, na to, že byl nejmladší z celé jejich skupinky, byl nejvíce spolehlivý. Pokud šlo o jeho kamarády, byl schopný vydat svoje maximum.

„Ahoj oslavenče!" vykřiknul na Taehyunga Hobi, když konečně vystoupili z auta. Rychle se k němu vrhnul, aby ho mohl zmáčknout ve svém hřejivém objetí. „Těšíš se?"

„Mm jo," přikývnul stále nejistý Tae. Měl rád překvapení, ale zároveň se jich bál. Bál se, co si na něj kluci připravili.

„Nezníš moc nadšeně," podotknul Yoongi, jenž se objevil za Hobiho zády. Měl pravdu, Taehyung nezněl příliš přesvědčivě.

„Jen mám strach, toť vše," uchechtnul se Tae.

„Buď v klidu, nečeká tě nic hrozného," ujišťoval ho Jin. „Teda krom toho, že tě opijeme tak moc, že si nebudeš pamatovat většinu večera."

Taehyung se zasmál, načež se setkal s pohledem mladšího. Skoro, jako by zapomněl na to, jak moc nádherný je. „Ahoj," promluvil k němu Jungkook, který všem nenápadně naznačil, aby vypadli.

Chlapci to naštěstí pochopili, a tak nasedli zpátky do auta, sledujíc dva mladíky před nimi. Jungkook měl v ruce šátek, jímž zavázal Taehyungovi oči. Ujistil se, že nic nevidí, a za ruku ho navedl do auta, kde seděl nedočkavý Jin. Taehyunga posadili na zadní sedačku doprostřed, aby měl dostatek pohodlí. Ten si nejistě kousal svůj ret, zatímco vnímal každý zvuk, který se mu nabízel. Vůbec nic neviděl, což ho mrzelo, ale zároveň to v něm vyvolávalo ještě větší touhu po tom zjistit, co ho vlastně čeká.

V autě bylo prvních pár minut ticho, Jin se soustředil na cestu, zatímco Jungkook něco horlivě ťukal do mobilu. Taehyung jen seděl a mlčel, doufajíc, že každou chvíli neusne. Pak by byl k nepoužití.