Nedorozumění [Fred Weasley FF]

9. kapitola

Ráno mě vzbudil klepot, byly asi tři ráno. Kdo to u Merlina může být?! Šla jsem otevřít a za dveřmi stál Draco, byl smutný nebo aspoň mi to tak přišlo. „Draco, děje se něco?" zeptala jsem se starostlivě.
„Jsi v pořádku?" odpověděl otázkou.
„Já? To spíš ty ne?" taky jsem odpověděla otázkou.
„Mně se zdála noční můra o tobě..." přiznal Draco.
„Merline, pojď sem," obejmula jsem ho kolem krku, on mě okolo pasu a přitáhl si mě k sobě blíž. „Neboj se, jsem tady" tiše jsem ho uklidňovala a dala jsem mu pusu. „Pojď si lehnout," řekla jsem a chytla Draca za ruku a dovedla ho k posteli kde jsme si lehli. „A o čem se ti zdálo?" přemohla mě zvědavost.
„O tom jak tě sám Voldemort mučil Cruciem, měnil tvoji mysl až ti málem praskla z toho hlava a prosila si o smrt a on tě pak zabil. Proto jsem přišel, abych zkontroloval jestli jsi v pořádku..." řekl zhrouceně.
„Neboj, jsem v pořádku," uklidnila jsem ho. Lehla jsem si na bok, zády k němu a on si lehl taky na bok čelem k mým zádům. Obejmul mě svýma pažema kolem pasu, já jsem se k němu přitulila a on mi dal pusu do vlasů. „Dobrou noc," popřála jsem mu.
„Dobrou noc," odpověděl a usli jsme. Ráno jsme vstali a Cari se taky po chvilce vzbudila. Vykuleně se na nás dívala. Ujišťovali jsme ji, že jsme nic nedělali, jen spali vedle sebe. Draco pak odešel a my s Cari jsme se připravily a upravily. Pak jsme šly do Velké síně a sedly si ke stolu naší koleje. Draco mi dal pusu a společně jsme se nasnídali.
Po snídani jsme si s Cari kontrolovaly všechny věci a to nám trvalo celé dopoledne. Pak byl oběd a po oběde jsme s ostatními studenty šli do Prasinek na nádraží a vlakem jsme odjeli z Bradavic. Byla jsem v kupé s Cari a pak se k nám připojil Draco, Pansy, Blaise a Theo. Všichni jsme se skamarádili.
Přijeli jsme do Londýna a rozloučila jsem se s nima a Dracovi jsem dala pusu. Sice ano Draco měl jet už dneska se mnou domů, ale domluvili jsme se, že přijde až zítra, protože dneska chci být jen s taťkou. Udělám taťkovi překvápko, takže přijedu domů a vybafnu na něj. V dopise jsem psala, že zůstanu v Bradavicích, ale chtěla jsem ho překvapit, takže jsem nakonec jela do Londýna.
Byla jsem v kouzelnickým Londýně a dopravila se domů. Zazvonila jsem a otevřel taťka. Vybafla jsem na něj a on se, tak lekl až málem spadl. „Ahoj tati!" obejmula jsem ho.
„Ahoj Eli," a pak se odtáhl. „Eli? Co tu děláš? Já myslel, že zůstaneš v Bradavicích."
„Chtěla jsem ti udělat překvápko," pokrčila jsem rameny.
„Tak to jsi mě potěšila," usmál se. Celý den jsme byli spolu a povídali si. Já jsem mu vyprávěla co jsem zažila a řekla jsem, že mám kluka, a že zítra přijde. Taťka na to měl samozřejmě narážky, že mi je teprv patnáct, a že jsem malá na randění a blablabla. Pak jsem se umyla a šla spát.
Další den jsem se upravila, nasnídala a pustila se do ozdobování domu jelikož budou Vánoce. Dokud někdo nezazvonil. Šla jsem otevřít a stál tam Draco. „Ahoj, ty už jsi tady? Já myslela, že přijdeš někdy odpoledne," pozdravila jsem ho.
„Ahoj, no ano původně jsem měl přijít až po obědě, ale matka se mnou chce něco důležitýho prodiskutovat, takže jsem musel přijít dřív. Snad to nevadí," pousmál se nervózně.
„Nene, nevadí. Pojď, představím tě taťkovi," vzala jsem ho za ruku.
„Dobře," zavřela jsem po Dracovi dveře a přišel táta. On se vykuleně a vystrašeně podíval na Draca a Draco na taťku takhle stejně. Co jim je?
„Draco?!"
„Siriusi?!"
„Vy se znáte?!" řekla jsem vystrašeně.
„Vždyť to je můj synovec!"
„Vždyť to je můj strýc!"
„Cože?!" řekla jsem s vykulenýma očima.

Ahoooj!
Překvápko co? Čekali jste to? Pokud chcete pokračování, dejte votes.
Vaše Tery a Sofi Sofinaa__