Nedorozumění [Fred Weasley FF]

31. kapitola

Políbila jsem Freda. „Strašně moc jsem se na tebe těšila."
„Já na tebe taky, zlato," řekl Fred. „Strašně moc jsi mi chyběla," dodal.
„Ty mně taky. Víš... chtěla bych ti něco říct-" nestihla jsem to doříct, protože George přišel do pokoje.
„Naše dračice je zpět! Vítej ségra!" zařval George. „Lidi mamka nás zve na jídlo, tak dělejte. A hlavně nedělejte Freda juniora," pousmál se šibalsky a vypadl z pokoje než jsem stihla po něm hodit polštář. Kokot.
„Co si mi chtěla říct?" optal se Fred.
„No- já- už nic. Zapomněla jsem to," usmála jsem se nervózně.
„Dobře, tak se jdem najíst, pojď," Fred mě chytl za ruku a táhl pryč z pokoje. Najedli jsme se a šli zpět do mého pokoje.
„Přijde mi, že jsi trošku naštvaný. Děje se něco?" řekla jsem.
„Nejsem."
„Jsi naštvaný kvůli tomu, že jsem byla u Stefana a Damona, že jo?" tipla jsem si.
„Jo... ale divíš se mi? Ty to možná nevidíš, ale Štefan nebo jak se jmenuje na tebe pořád divně kouká," řekl a já se musela uchechtnout.
„Prosím tě, kolikrát ti mám říkat, že Stefan je můj strýc a jemu je, tak 160. A hlavně mám tebe a nikoho jiného nepotřebuji a ani nechci," přišla jsem k němu a obkročmo si mu sedla na klín. Cudně jsem ho líbla na rty a poté si opřela své čelo o to jeho.
„Miluju tě, Eli Blacková," zachraptěl Fred.
„Já tebe taky Frede Weasleyi," hned co jsem to dořekla si mě za tváře přitáhl do polibku. Byl to dlouhý polibek, dokud do pokoje někdo nevrazil.
„Frederik- MERLINE, FUJ!" zakřičel George a rychle si zakryl oči.
„Georgi, ty musíš zkazit ty nejlepší chvilky," řekla jsem a slezla z Freda
„Pardon, ale nemusíte se zrovna muchlovat v tomhle pokoji," dělal jakože zvrací.
„Co chceš?" zeptal se Fred.
„Už nic, nazdar," George vypadl. Protočila jsem oči v sloup.
„Můžem jít na procházku jestli chceš," navrhla jsem.
„To by bylo fajn," odpověděl Fred a věnoval mi pusu na nos. Usmála jsem se. Oblíkli jsme se a šli ven. Drželi jsme se za ruce s propletenýma prstama. Freddie mi povídal různý vtipný historky, vtípky a žertíky a já se smála. „-No a pak se Gogy rozplácl na podlaze a byl olepený v tom slizu," hlasitě jsme se oba začali smát, dokud nás někdo nepřerušil...
„Ale ale kdopak to je? Naše děvka Elza!" b-byl to ten chlap z tý párty.
„Kdo to je, El?" Optal se Fred.

„Ty si mu to ještě neřekla, Elso?" zasmál se jako nějakej psychopat. „Tahle děvka mi včera málem dala."
„To není pra-!" vykřikla jsem.
„Cože?!" přerušil mě Fred.
„Frede neposlouchej ho! On lže!"
„Radši mlč, Elizabeth," s tím Fred odešel a já stála jako zmražená.
„Karma! Nemáš bejt děvka!" furt se smál ten psychopat.
„To nemyslíš vážně, že jo?! Já tě ani políbit nechtěla! To ty si mi strkal svůj jazyk do pusy!Ne já tobě! Kdyby nepřišel Damon, tak bys mě znásilnil, chápeš?! Ty odporné zvíře! Vypadni!Jinak ti ublížím!" zakřičela jsem vztekle.
„Ty? A ublížit mi?!" zasmál se hystericky.
„Jo, já a ublížit," začala jsem šmátrat po hůlce.
„Ha tak to jasn-"
Nestihl to doříct, protože jsem vykřikla: „Mdloby na tebe!" on se skácel k zemi a já běžela za Fredem. Ještě že jsem na půl upír. Byla jsem tam ani ne za půl minuty. „Kde je Fred?!" vykřikla jsem na George, kterého jsem potkala.
„Ty kráso, ty mě chceš snad zabít, Blacková, zasmál se George.
„Kde je doprdele Fred!" vykřikla jsem a Georgemu zmizel úsměv z tváře.
„Je u vás v pokoji myslím. Co se stalo?"
„To ti řeknu jindy," s těmi slovy jsem vyšla schody nahoru do našeho pokoje. Zaklepala jsem a opatrně otevřela dveře. „Frede, já-"

Hi lovers :)
Já vím po takové době, ale věřte mi, kdyby mě bestinka nepřemluvila, tak ten příběh nikdy nedopíšu :Dd děkuju za pomoc Sofince Sofinaa__ hihi.
U další kapitoly zdar.
All the love - Tery tpwk xx