Nedorozumění [Fred Weasley FF]

24. kapitola

Já obmotala nohy okolo jeho těla a vášnivě ho líbala. George radši odešel. „Strašně si mi chyběl," řekla jsem mezi polibky.
„Ty mně taky," ještě chvíli jsme se líbali a Fred šel pomalu k posteli.
„Elizabeth, kde u Merlina jsi?!" zařval táta.
„U Salazara, promiň, Freddie," slezla jsem z Freda a rychle běžela dolů.
„Co to máš u pusy?" zeptal se podezřívavě táta.
„Ehm no to-"
„To je jedno, běž se přivítat s Weasleyovýma, Harrym a Hermionou," poslechla jsem tátu a šla do kuchyně, kde byli všichni.
„Eli!" vykřikly Ginny a Hermiona a objaly mě.
„Ahoj všichni," pozdravil jsem. Sedla jsem si a po chvíli přišel Fred.
„Zlatíčko, kde jsi byl?" zeptala se paní Weasleyová Freda.
„Já... já byl na záchodě," odpověděl koktavě Fred.
„Ahoj Frede," pozdravila jsem.
„Ahoj Eli," sedl si vedle mě a paní Weasleyová nám přinesla jídlo. S chutí jsem se do toho pustila a za chvilku jsem to měla snězené.
„Jsem unavená, jdu si lehnout. Dobrou," řekla jsem.
„Dobrou," odpověděli všichni. Zastrčela jsem židli a šla nahoru do pokoje, vybalila jsem si volný bílý crop a černé kraťasy na spaní. Lehla si do postele a pomalu usínala, jenže něco mi škrábalo na okno. Vstala jsem a podívala se.
„Freddie?" zašeptala jsem.
„Ahoj," dělal, jako kdyby se nechumelilo.
„Co tady děláš?" zeptala jsem se.
„Jdu za tebou," otevřela jsem okno ještě víc, aby mohl dovnitř.
„Ty tady budeš spát?" optala jsem se.
„Jo."
„Skvělé!" šla jsem do postele a Fred šel hned za mnou. Políbila jsem ho a položila mu hlavu na jeho hrudník. „Dobrou Freddie."
„Dobrou El."
Ráno jsem se vzbudila jako první, pomalu jsem vstala a šla se obléknout. Vzala jsem si roztrhané černé džíny a krajkovaný crop. Udělala jsem si vysoký culík a namalovala linky. „Freddie, vstávej," budila jsem ho.
„Hmmm."
„Musíme na snídani," odvětila jsem.
„Jo přijdu později," odpověděl.
„Dobře ale aspoň jdi z pokoje, aby sem nikdo nepřišel," namítla jsem.
Fred teda vstal a podíval se na mě. „Vypadáš nádherně," vydechl.
„Děkuju a teď zmiz," Fred pomalu slezl do pokoje, má ho hned vedle mě, ale ani nevím, proč sem šel oknem. Já vyrazila na snídani. „Dobré ráno."
„Dobré," odpověděli všichni.
„Tady máš snídani," řekla paní Weasleyová a podala mi lívance. Já na ně jen smutně koukala, protože mi připomněly Damona.
„Copak je zlatíčko?" zeptal se táta.
„Víš u matky, mi dělal strejda taky lívance, ale trošku jiný," vysvětlila jsem.
„Aha," odpověděl. Mně jen ukápla slza a pustila se do jídla. Po snídani jsem šla na pokoj a na okně byl dopis, vzala jsem ho a koukla od koho je. Od Draca, v dopise stálo.
Ahoj Bubu,
doufám, že se máš dobře. Moc mi chybíš.
Tvůj milovaný bratránek
Ah jak sladké, no vzala jsem můj dopis od Draca a dala ho do krabice pod postel. Odepsala jsem mu a poslala mu dopis po Bibi. Šla jsem zpátky do pokoje, kde čekal Fred. „Ahoj, co tady děláš ?" zeptala jsem se.
„Ahoj, jdu ti říct, že odpoledne u nás na pokoji hrajem pravda nebo úkol," oznámil mi.
„Dobře," Fred na mě dlouho koukal. „Co je?"
„Jsi nádherná," Fred ke mně přišel a začal mě líbat. Já mu ruce zamotala do vlasů a on mě předjížděl rukama po zádech. Začal mi sundavat crop a já jemu tričko. Pomalu jsme šli na postel. Já si na něj sedla obkročmo, začal mi sundavat i kalhoty, já jemu taky. Pomalu mě položil pod něj a začal mě líbat vášnivěji. „Jsi připravená?" zeptal se mě.
„Ano," odpověděla jsem. Fred zamával hůlkou a ohlušil náš pokoj, aby nás nikdo neslyšel a taky použil ochranné kouzlo, abych neotěhotněla. A dokážete si živě představit, co jsme dělali. No co jiného, hráli jsme pexeso. Po dlouhém dopoledni, ležím na Fredovi. „V kolik tam máme být?" zeptala jsem se.
„Ve tři," odpověděl.
„A to je?"
„Za půl hodiny," já na Freda vykulila oči s šla do koupelny, oblékla jsme se a učesala se. „Můžem jít?" zeptal se.
„Jo," odpověděla jsem. Fred šel první a já asi po pěti minutách přišla. „Pardon za zpoždění," omluvila jsem se.
„Nevadí, posaď se," vybídl mě George. „Tak jo začnem," George vzal nějakou flašku a roztočil ji, padla na mě. „Takže Eli, pravda nebo úkol?"
„Pravda."
„Máš kluka?"
„Ano," všichni na mě koukali a já roztočila flašku, padla na Herm.
„Pravda."
„Dobře, líbí se ti někdo?"
„Jo," Herm roztočila flašku a padla na Freda.
„Úkol," řekl.
„Polib osobu z téhle místnosti která se ti nejvíc líbí," Fred se ke mně nahnul a dal mi pusu na tvář. Takhle jsme hráli dlouho, já na sobě měla už tričko a džíny. Předtím jsem měla mikinu a teď bych si fakt nechtěla sundavat tričko.
„Eli, pravda nebo úkol?" zeptal se George.
„Úkol."
„Polib svýho kluka," sakra já si fakt nechci sundat tričko.
„Fajn," podívala jsem se na Freda a on jen kývl, natáhla jsem se k němu a na letmo mu dala pusu. Všichni začali tleskat. Já roztočila flašku a padlo to zase na Herm.
„Pravda," řekla.
„Kdo se ti líbí?"
„Řeknu ti to, ale v soukromí," chytla jsem Herm za ruku a táhla ji za dveře.

„Tak kdo?" vybídla jsem ji.

„Ron."

„Cože?! To je skvělé!" vypískla jsem tiše.

„Fakt?"

„Jo, taky se mu líbíš," mrkla jsem na ni.

„U Merlina," začervenala se. Vešly jsme zpátky a já oznámila, že si jdu lehnout.

Ahoooj!
Všem moc děkuju za votes a komenty. Běžte si přečíst náš společný příběh na profilu u fantasyClaire