25. kapitola

298 17 31
                                    

Uběhl měsíc a pozítří jedu opět do Bradavic. Na Harryho narozeniny jsme všichni dostalo dopisy, jak jsme zvládli NKÚ a já jsem měla ze všech vynikající kromě astronomie, jasnovidectví a dějin čar a kouzel jsem měla nad očekávání. Je noc, ležím v posteli a pořád přemýšlím nad tím, jak se asi má Damon nebo Stef. Asi bych jim měla napsat. Pomalu vstanu z postele, abych nevzbudila Freda. Našla jsem pergamen a brk a můžu se pustit do psaní.
Milí Damone a Stefane,
Strašně moc mi chybíte. Chybí mi Damonovy vtípky a jeho lívance. A Stefe od tebe mi nejvíc chybí, jak ses ptal, jestli je vše v pořádku a hrál velkého strejdu. Každopádně už pozítří jedu do Bradavic, doufám, že se uvidíme.
Vaše milovaná Eli
Dopis jsem dala do obálky a dala ho Bibi do zobáku, šla jsem si lehnout a vzbudila i Freda, super. „Co se děje?" zeptal se.
„Nic, jenom nemůžu spát," pokrčila jsem rameny.
„Aha, tak pojď ke mně," Fred si mě přitáhl do objetí, a tak jsem po chvilce usla.
Ráno jsem vstala okolo osmi a šla se nasnídat. Dole byli jenom Ron a Harry. „Ahoj kluci."
„Čau," řekli nastejno.
„Tak co, jak se těšíte do školy?" zeptala jsem se.
„Jo docela jo," odpověděl Ron.
„Já taky docela," řekl Harry. Zarazilo mě, jak zdůraznil to slovo docela, ale co nebudu se o to zajímat.
„Dobrý ráno princezno," vešel Fred.
„Dobré Freddie," usmála jsem se.
„Jak se ti spinkalo?" zeptal se.
„Dobře, jak tobě?"
„S tebou vždy dobře" dal mi na letmo pusu a šel si udělat snídani. Celý den utekl, jak voda a já už balím na zítra. Když jsem měla vše, tak jsem šla ven a všimla jsem si Bibi. Přistála mi na rameni a podala mi dopis.
Ahoj Eli,
taky nám chybíš. Proto jsme se Stefanem vymysleli, že bychom se zítra stavili v Londýně na tom vlakáči, nevím, jak tomu říkáš ty čarodějko jedna. Budeme tam okolo půl jedenaćté hodiny, tak nás tam očekávej. Zatím ahoj.
Damon
U Merlina anoooo, zítra se uvidím s Damonem a Stefem. Byla jsem šťastná, ale už byla zima, tak jsem šla raději domů do postele. „Ahoj Freddie," přišla jsem, skočila do postele a darovala jsem mu dlouhý polibek.
„Copak se stalo, zlato?" zeptal se.
„Zítra přijede na nástupiště Damon se Stefem," usmívala jsem se.
„Tak to je super," zasmál se nervózně.
„Jo to je," koukla jsem mu do očí a udržovala oční kontakt, dokud to nepřerušil polibkem který se zvrtl v líbání. Sedla jsem si na něj obkročmo a takhle jsme se líbali dlouho. Samozřejmě jsem už cítila, že Fredovi se tam dole něco deje. Začala jsem si sundavat tričko.
„Frede, máma tě vol-"
„Georgi Fabiane Weasley, vypadni!" zakřičela jsem.
„Pardon," George odešel a já chytla takový záchvat smíchu, že jsem skoro nedýchala. Chtěla jsem se jít vysprchovat, dokud mě Fred nezarazil.
„A co mám dělat já?" ukázal si na rozkrok.
„Poraď si sám, princi," usmála jsem se a zaplula do koupelny. Ráno, konečně je osm a já se jdu rychle připravit, abych už mohla jet. „Freddie, mám vše, uvidíme se na nástupišti, miluju tě," dala jsem mu pusu na tvář.
„Já tebe taky, pa," do ruky jsem vzala letax a přesunula se na nejbližší místo u nástupiště.
„Damone, Stefane!"
„Eli!" vykřikli oba a já jim hned skočila do náruče a vzadu jsem zahlédla i matku.
„Matko," běžela jsem ji obejmout a matka mi objetí opětovala.
„Elizabeth, užij si to ve škole," ťupla mě na nos.
„Užiju, neboj," usmála jsem se.
„Dobře, tak my musíme jít, jo? Musíme taky něco vyřídit," řekla matka.
„Dobře, tak ahoj," rozloučila jsem se a se všemi se obejmula. Oni odešli, chvilku jsem čekala na tátu, Weasleyovy, Harryho a Hermionu. Nakonec jsem uviděla zrzky a došlo mi, že to jsou oni. „Freddie tady!" zavolala jsem na ně.
„Ahoj, tak co?" zeptal se.
„Jo dobrý, spíš skvělý," usmála jsem se.
„No vidíš, můžem jít?" zeptal se.
„Jo," chytla jsem Freda za ruku a spolu jsme prošli na nástupiště. Jelikož Fred už minulý zakončil studium, tak jedu bez něj a bez Georgeho. Fred samozřejmě žárlil, že si třeba najdu jiného kluka a já se mu jen smála a ujistila jsem ho, že chci jen jeho. Rozloučila jsem se se všemi a s Ginny, Hermionou, Harrym a Ronem jsme nastoupili do vlaku. „Jdu pozdravit Draca," oznámila jsem jim.
„Dobře, my budem hledat kupé," šla jsem uličkou a koukala do každého kupé, jestli tam nesedí a hle tady je.
„Draco!"
„Bubu?" skočili jsme si do náruči.
„Tak co nového?" zeptala jsem se ho.
„No, mám holku, co u tebe?"
„Astorie?" pousmála jsem se.
„Uhm jo," zamumlal.
„Jooo skvělý, přeju vám to, ale teď musím zpátky za Ginny, takže se uvidíme až pak," řekla jsem.
„Dobře," ještě jednou mě objal a já šla za Ginny.

Čaukyyyy!
Doufám, že líbí. Kdo jsou vaši nejoblíbenější zpěvák a skupina? Za mě Harry Styles a One Direction.
Vaše Tery <3

Nedorozumění [Fred Weasley FF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat