𝔏𝔞𝔟𝔶𝔯𝔦𝔫𝔱

15.

Pohled Jasine

Vůbec mě nenapadlo, že mám takový hlas... Bylo mi líto, co se stalo Chuckovi, ale možná je mu teď líp. Byla jsem na pokoji s ostatníma holkama, ale bez Teresy. Ta byla asi někde jinde.

Celou dobu jsem přemýšlela, co s námi teď bude a jestli vůbec můžeme věřit těm lidem. Chtělo se mi spát, ale já se stále bránila. Bála jsem se, co se může stát za tu chvíli, kdy budu spát.

Stejně jsem usnula a to co se mi zdálo, nebylo moc pěkné...

"Mami ne, prosím, zůstaň tu se mnou prosím!" Křičela jsem, ano JÁ jsem křičela.
"Oni tě potřebují, já ti nemůžu pomoct, jsem nemocná, jako tatínek."
"Ale já chci být s tebou!"
"Neboj se, budeš v bezpečí, navíc se možná za spoustu let potkáme na druhé straně"
"Cože? Ne mami, pusťte mě MAMI!"
Nějací divní páni mě táhli pryč. Mohlo mi být tak sedm? Nevím...
Pak se obraz změnil.

Byla jsem o trochu starší a seděla jsem u stolu s dalšíma dětma. Uviděla jsem nějakého Asiata... Nejspíš to byl Minho, pak jsem uviděla někoho s tmavou kůží, to mohl být Alby nebo Pánvička a pak... Asi to byl Newt. Měl stejné vlasy i oči. Uviděla jsem ještě nějakého dospělého týpka, ale nepoznávala jsem ho.
Obraz se znovu změnil.

Bílá místnost se spoustou světla a kolem mě se nacházelo několik lidí, asi doktorů, kteří mi něco říkali. Snažila jsem se pochytit alespoň část rozhovoru, ale zaslechla jsem jen slovo mazák a labyrint.

Probudila jsem se o prudce se zvedla z matrace. U moji postele stála Jula a dívala se na mě.
"Si v poho?" Zeptala se a přejela mě pohledem.
"Já- jo asi jo"
"Dobře." Řekla a uvedla se na nohy.

Chvíli jsem ji ještě pozorovala. Ona ležela naproti mě a něco si šeptala. Nebylo jí rozumět, ale bylo mi to divné. Pak natáhla ruku před sebe a hrála si s nějakou tkaničkou, visící z matrace nad ní. Pak se obrátila obličejem k polštáři a asi usnula.

Když už spala, podívala jsem se na Jess. Vzpomněla jsem si na den, kdy jsme přijely spolu v kleci a jak se vydávala za kluka. Bylo mi jí líto. Jednou se mi svěřila s tím, že se jí líbí bratr July. No upřímně, nechtěla bych...

Pak jsem se podívala na Leu, spící nade mnou. Vím, že se jí líbí Thomas. Chudák teď musí soupeřit s Teresou. Pak jsem si vzpomněla, jak jsem kdysi soupeřila se Sandrou a taky na to, jak mě Newt chytil za ruku, když jsme vyběhli do labyrintu.

Pohled Ley

Nespala jsem.
Nešlo to. Mohla jsem jen přemýšlet nad tím, co se stalo, když jsem zjistila, že je ráno.

Ten divnej pán nás přišel odvést na snídani. Upřímně jsem mu vůbec nevěřila, ale to spousta z nás. Sedla jsem si ke stolu s holkama a rozhlédla se kolem. Byla tu spousta volných míst. Krysák říkal, že se dostanou někam, kde je bezpečno, ale kdo ví...

Za sklem jsem uviděla Teresu a Thomas si ji musel taky všimnout, protože se rozeběhl za těma lidma a nenápadně se k nim přifařil. No a tím nenápadně myslím samozřejmě tak, že by si ho všiml snad i hluchoslepý.

Došla jsem tam a nahrnula se dopředu, abych viděla, co se děje. Bohužel pro mě, nás ten strážce, nebo co odvedl zpátky do pokoje. Sakra! Podívala jsem se na holky a všimla si, že Jasine má na krku něco černého.

"Jas, co to tu máš?" Zeptala jsem se jí a ukázala na její krk.
"Cože, kde?"
"Tady na krku máš něco napsaný!" Znovu jsem ukázala místo.
"A co??"
"Máš tu

Majetek ZLOSIN skupina A subjekt A13
Partner "

"Co to kruci je?" Netušila Jasine.
"Netuším..."
"Em, Leo, máš to tu taky" řekla mi, když si mě prohlédla.
"ACO?"

Majetek ZLOSIN skupina A subjekt A8
Partner

"Hele, já jsem taky partner!" Vykřikla jsem radostně.
"Ty, Jess, máš to tam taky"
"Co?" Otočila se na nás tentokrát i Jess.

Majetek ZLOSIN skupina A subjekt A11
Partner

"Taky partner... Co to k čertu znamená?" Zeptala se mě Jess.
"Nevím. Julo, co tam máš ty?"
"Nevím, podívej se" řekla mi a trochu si shrnula límec košile.

Majetek ZLOSIN skupina A subjekt A20
Neznámý

"Cože? Proč ste partneři a já nějakej neznámej?" Rozčílila se Jula, očividně též nepochopila systém jmenovek.
"To netuším..."

Najednou se ozval nějaký zvuk z pod postele. Podívaly jsme se tam a uviděli víko od šachty. Postupně k nám vylezli všichni kluci.

"Co tu děláte? A kdo je tohle?" Byl tam s nima nějakej fešák... No, hezčí než Thomas... Toho si zabírám hehehe...

"To je Aris, ale teď musíte jít s náma, jdou si pro nás!"
"Ale kdo?" Zeptala se Jasine svým dětským hlasem.
"ZLOSIN."
"Jakto?" Zeptala se tentokrát Jula.
"Tohle je ZLOSIN, vůbec jsme jim neutekli. Tak dělejte vylezte do tý šachty, musíme zmizet."

Všechny jsme se nasoukaly do šachty a šli za nimi. Vylezli jsme někde v nějakém černém tunelu. Byla tam taková tma, že jsme neviděli ani prd. Zjistila jsem, že je nás tu dvacet čtyři, takže jsme bez Teresy.

Někdo do mě strčil, já jsem zavrávorala a upadla, čímž jsem způsobila to, že jsme všichni popadali. Jako domino.

Ahoj lidi!
Jsem moc ráda, že to někdo čte navíc, že je váš tolik.
Nikdy bych nečekala, že to někoho bude bavit.
Jinak, budu ráda za každý komentář a hvězdičku 😂
Všechny vás zbožňuju, protože jste skvělí

No a taky bych chtěla vědět, co si myslíte o příběhu a jak to podle vás dopadne.

Díky a těším se na vás u další kapitoly, kterou snad brzo vydám 😂🤪