𝔏𝔞𝔟𝔶𝔯𝔦𝔫𝔱

18.

Pohled Thomase

Tak ten rapl tu šéfuje? A proč o sobě říká, že je rapl? Asi už zmagořil. Navíc říká, že má rád chuť očí... Fuj.
Newt se odvážil promluvit jako první "kolik vás tu je?" Jo, to by mě taky zajímalo "kolik? Kolik raplů? Tady jsme raplové všichni hermano." "Tak jsem to nemyslel"
Ten rapl začal obcházet všechny placery a prohlížel si nás. "Zlosin nás tu nechal shnít, jestli už jste erupci nechytli, tak si vás najde."

To bylo strašlivé prohlášení... "Jenže tak to nebude comprende? Vy mi teď všechno řeknete. Odkud jste, co tu chcete, kdo jste..."
"Tak hele" promluvil po delší době Minho, " je nás patnáct a ty jeden, začneš ty!"

Ach jo, co to ten frasák zase dělá? Chce nás zabít nebo co? Jorge chtěl, aby se mu Minho omluvil, ale ten se ani nehnul. Pak ho nakopl do holeně a nechal ho válet se po zemi. Musel jsem něco udělat.
"Poslouchejte, my nejsme nějaká náhodná parta čónů, co se najednou objevila u vašich dveří, máme cenu, ale živí"

Jorge se na mě zvědavé podíval a nejspíš přemýšlel. "Co je to čón?" Málem jsem se rozesmál. Byla to zcela normální otázka, ale bylo to vtipné. "Dejte mi deset minut a já vám to mezi čtyřma očima vysvětlím."

Odešli jsme někam pryč a tam začal můj výslech. Mohl to být poslední rozhovor v mém životě. Když jsme skončili, vrátili jsme se zpátky, kde Jorge prohlásil, že Minhovi uřízne na každé ruce jeden prst.

Moc se na to netvářil, ale radši mlčel. Jorge vybral jednu holku, aby šla s námi a pak jsme opustili budovu. Šli jsme asi do nějakého skladu na potraviny.

Pohled July

Nevím, co tomu chlápkovi Thomas řekl, ale vzal nás s sebou. Odvedl nás někam do podzemí a tam nám Brenda, to byla holka, kterou s námi vzal Jorge, rozdala nějaké konzervy s jídlem. Tak jo, byly to fazole. Super, na ty jsem alergická. Ještě si vzpomínám, jak je Carl zbožňoval. Teď už tu není. Za to mi zlosin zaplatí.

Vzala jsem si jen chleba a pak se přidala k svačícím placerům. Pak se ozval řinkot kovů a strop začal praskat, až se utrhl úplně. Zůstali jsme zavaleni zbytkem stropu. Uviděla jsem Jasine, kterou to zasypalo. Šla jsem ji rychle pomoct. Pak jsme zjistili, že Thomas a Brenda jsou na druhé straně sutin.

Nikdo z nás netušil, jak se k nim dostat a tak nám nezbylo než předpokládat, že se sejdeme cestou. Spodek- tak říkali tomuhle místu, kde jsme teď právě byli. Šli jsme  jednou z chodeb, o kterých Jorge tvrdil, že vede do města. Museli jsme se dostat do nějakého béčka nebo co to říkal...

Po několika hodinách ve tmě bylo světlo oslepující mnohem víc než normálně. Asi tak jako když jsem se probrala v kleci. Teď jsme ale byli uprostřed spáleniště, kolem byly rozbité domy a mrtvoly a taky tu pobíhali raplové. Super město...

Musíme najít Thomase a Brendu. Šli jsme hlouběji do města a všude se objevovali plakáty s nápisem THOMASI, PRAVÝ VŮDCE JSI TY  naprosto mi unikal význam. Vím, že Minho měl taky ten nápis na krku a měl tam vůdce, ale proč teda někdo napsal tuhle ceduli?

Pak jsme uslyšeli povědomý hlas. No jo, protože byl Thomasův. Určitě. Šli jsme po hlase a naskytl se nám pohled na Thomase Brendu a pár dalších lidí, kteří je odváděli do domu. Jorge rozkázal mě a holkám zůstat tady. Proč? Copak jsem slabá nebo co? Je pravda, že už jsem od útěku z labyrintu neposilovala, ale i tak.

Pak jsme uslyšeli ránu. Co to sakra... Uviděli jsme kluky a Brendu, jak táhnou Thomase ven z toho baráku. Proč ho táhnou? Co se to sakra děje? A kde je Jorge? Pak se to vysvětlilo. Thomase střelil nějaký rapl a Jorge se tam s ním teď pere. No, zajímavé.

Táhli jsme Thomase pryč z města až někam do pískoviště. Uslyšela jsem další známý šum. Berg. Ten který vlastní zlosin. Je to takový velký dron. Snášel se přímo na nás.