Two years

5.

Pohled Leviho

,,Erene " oslovím  osůbku , která se vedle mě třese nervozitou.

,, Hm ?" Dál kouká na dveře, kterými jsme vyšli.
,,Podívej se na mě " chytnu jeho bradu mezi ukazováček a palec a natočím si ho k sobě. Eren na mě upře své zelenkavé oči. Zrcadlí se v nich tolik nervozity a strachu.

,, Neměj strach ano ? Je to jen obyčejné vyšetření. Určitě bude všechno v naprostém pořádku. Uvidíš " povzbudivě se na něj usměju. 

,, Ale co když ne ?" broukne smutně. Ach jo... Nedokážu se na něj koukat když je ta zničený... Přitáhnu si ho do objetí a pohladím ho po zádech.

,, Bude. Slibuji"
,, Tak.. tak dobře..." Trochu se uvolní.
Odtáhnu se . Chytnu ho za ruku a pevně ji stisknu. ,, Neboj "
Eren jen přikývne.

Asi ještě pět minut tam jen tak sedíme, než se konečně objeví na obzoru doktor. ,, Dívej. Už jde doktor. " kývnu hlavou ke skleněným dveřím, skrz které se hrne postarší pán. Eren jen na sucho polkne a začne se zase klepat. 

Určitě to bude v pořádku. Věřím tomu. I když... Doktor nevypadá, že by byl zrovna nadšený ze zpráv které nese. Projde skleněnými dveřmi a zastaví se u nás.

,, Manžele Ackermanovi... Říkám to správně ?" přeměří si nás pohledem přes jeho směšně malé kulaté brejličky. Eren nevypadá zrovna, že by chtěl mluvit a tak za nás oba souhlasně odpovím.

,, Tak se na to podíváme.." otevře lejstra s výsledky a pročítá si je. ,, Zjistili jsme vám , že máte náběh na astma.." zamumlá doktor. ,, A... A vadí to nějak ?" tiše pípne Erenek.

,, Ne to ne. To je to nejmenší. Astma je v uvozovkách v pořádku " odpoví doktor, který má stále zabořený nos ve výsledcích. Počkat... Říkal to nejmenší ? Ne... Určitě to tak nemyslel. Jen chtěl říct, že je to to nejmenší co by se mohlo stát, aby to operaci nějak ovlivnilo. Jo...

Doktor se na nás koukne přes složku a mně dojde, že je opravdu něco špatně. Erenkovi to došlo zřejmě taktéž, protože mi teď absolutně drtí ruku.

,, Mám ale špatné zprávy... Bohužel operaci nebudeme moct provést. Ne aspoň teď. Problém je v tom, Pan Yeager Ackerman je... Jak bych to jen jednoduše vysvětlil.... Prostě je až moc chlap. Jediná možnost je, že bych vám předepsal ženské hormony" zavře složku a smutně se na nás kouká.

Je moc chlap ? Co je to za kravinu ? Jasně , že je chlap. Však o to tu jde ne ? Absolutně nic nechápu, Eren mi drtí ruku a má slzy na krajíčku.

,, Jak dlouho bych je musel brát ?" snaží se znít silně. Druhou rukou ho hladím po stehně. Notak, to bude dobrý, něco vymyslíme.

,, Asi, asi tak dva roky přibližně" odpoví doktor. Eren vykulí oči a zalape po dechu. Dva roky ?! Se zbláznil ne ? Já nechci ze svého muže ŽENU!

,, Aha... Tak.. my si asi budeme uvažovat o adopci.." tiše špitne a postaví se k odchodu. ,, Počkej zlato " postavím se taky a chytnu ho za ruku. ,, Opravdu tu není jiná možnost , doktore ?" kouknu na něj. Pohledem škemrám o cokoliv , jen abych splnil Erenovo přání.

,, No... Ještě je možnost.. Můžete to zkusit vy teoreticky" pokrčí rameny. Eren se na mě kouká a čeká co ze mě vypadne. Zamyslím se.

Vážně chci podstoupit utrpení , které bude trvat 9 měsíců ? Na jednu stranu bude to stát za to ne? Eren bude šťastný, já taktéž...  Splním mu přání. Eren toho pro mě dělá poslední dobou hodně. Je na čase taky něco udělat. Přiložit ruku k dílu. Dát něco do našeho vztahu. Jinak umře.

,, Dobře " prostince odpovím. Eren na mě hledí jako na zjevení. Párkrát zamrká, potom mě odtáhne kousek dál.

,, Levi co tě to napadlo ? To nemusíš, prostě si nějaké adoptujeme " mluví ke mně tiše, abych ho slyšel jenom já. ,, Zlato já to chci udělat. Chci aby jsme měli vlastní dítě. Dítě u kterého uvidím jak se pomalu projevují tvoje rysy,  dítě kterému bez váhání naplácám za neposlušnost, protože bude moje. Doktor mě vyšetří, uvidíme jak to dopadne. Třeba budu ještě větší chlap než ty " pousměju se.

,, To pochybuju " ušklíbne se. ,, Mlč ty spratku jeden " zamračím se. Eren mi vtiskne rychlou pusu a pak se oba otočíme k doktorovi.

,, Tak mě teda prošetřete "