Two years

3.

Pohled Leviho

Přehodím si nohu přes nohu a stisknu Erenovu ruku . Ten se na mě usměje a taktéž ji stiskneme.

,, Takže... Jste si jistí ,že do toho opravdu chcete jít ? Nebo spíš... Jestli si je jistý tady pan Yeager Ackerman " přeměří si Erena doktor. Podívám se na něj a znovu stisknu jeho ruku. ,, Je to jen na tobě zlato. Do ničeho tě nenutím " povzbudivě se usměju.

,, Ano jsem. Vím, že těch 9 měsíců nebude procházka růžovou zahradou, ale hrozně moc si to přeji ." V jeho očích se lesknou malé jiskřičky štěstí a nadšení.

,, Tak tedy dobrá " zazní chraplavý hlas doktora. Ten potom vezme do ruky kalendář a prolistovává ho.
,, Termín operace by byl za měsíc, dříve to nejde. A... A dva dny před tím dojdete na předoperační vyšetření. " Poškrábe se na týlu a potom pohledem zklouzne k nám.

,, Rozumím. Takže přesný termín ?"  Zeptá se zelenoočko. Vidím na něm jak je jako na jehlách. Nejradši by si to děcko odrodil hned teď. No jo... Je to můj  zbrklík.

,, Operace by byla 12. Srpna. Hodí se vám to ?"
Oba souhlasně kývneme.
,, Tak tedy 12." Zapíše si do počítače a potom i do kalendáře.

Pak ještě s doktorem pár minut řešíme další věci , které Eren do té doby nesmí a za chvíli jsme venku z ordinace.

,, Jaký máš z toho pocit ?" Ruku v ruce míříme domů.  Nebudu lhát... Mám celkem obavy. Přece jen, se tyhle operace ne moc často provádějí a ne vždy se zdaří. Ale nemůžu mu přece bránit v rozhodnutí.

,, Šťastně ! Za deset měsíců budu v rukou kolébat dítko z naší vlastní krve. Budu otcem !" Vyjekne nadšeně a trochu si poskočí. Musím se nad jeho nadšením usmát.

,, A.... Nemáš... Strach ? Co když se to... Nějak pokazí..." Tiše zamumlám. Dobře nemám trochu strach. Mám obrovský strach ! Jak bych taky neměl když se jedná o mou nejmilovanější osobu ?

,, Jasně že trochu mám. Ale risk je zisk ne ? Před čtyřma rokama jsem musel taky trochu zariskovat a přijmout sázku. A vidíš ? Teď jsme spolu. Šťastní a chystáme se udělat další krůček ku předu " usmívá se jako sluníčko na hnoji.

,, Já myslím, že je to větší krok než si myslíš... Ale dobře. Víš že tě ve všem podpořím " zvednu naše propletené ruce a políbím ho na hřbet ruky.

,, Já vím . Proto tě tak moc miluji"  přitáhne si mě k sobě a rozcuchá mi vlasy.

,, Spratku jeden. Kdo se má pořád česat.." zabrblám a urovnán si vlasy.

,, Tak se nekaboň . Nesluší ti to "zazubí se. ,, MNĚ . Mně to nesluší ?" řeknu na oko dotčeně a hned na to si odfrknu.

,, Pravda. Tobě to sluší vždycky " zamumlá a přiblíží se ke mně.
,, Tak vidíš " řeknu dřív než naše rty spojíme v jedny.

clarke_owl_ff - IG